Automatizovaná doprava může urychlit civilizační pokrok, tvrdí experti Světové banky

Michael Lokshin a David Newsom, dva špičkoví ekonomové spojení se Světovou bankou, se v nedávném příspěvku na blogu instituce zamýšleli nad tím, jaký vliv může mít větší využití autonomních aut, vlaků bez řidiče, ale i výtahů, eskalátorů a pojízdných chodníků na globální ekonomiku.

Aby aspoň trochu přiblížili, v jaké historicky převratné situaci se nacházíme, berou si na pomoc jako příklad právě výtah. Když byl roku 1859 tento vynález patentován, mluvilo se o něm jako o „vertikální železnici“.

A skutečně, až do roku 1945 obsluhoval výtahy pro tento účel vyškolený personál – každý z nás se určitě aspoň jednou setkal s termínem liftboy. Ve zmiňované době vstoupili newyorští „řidiči výtahů“ do stávky, což město vyšlo v následných nákladech pokrývajících škodu na 100 milionů dolarů

Majitele budov, ale především výrobce výtahů to přinutilo začít přemýšlet o „autonomním“ řešení. Důsledkem této změny byly nejen desítky tisíc lidí, kteří se museli poohlédnout po nové práci, ale i doplnění ovládacího panelu výtahu o tlačítko STOP, zvonek, později telefonní spojení a další bezpečnostní prvky.

Flexibilněji, úsporněji i bezpečněji

Navzdory obdivuhodnému technologickému pokroku se pokusy automatizovat dopravu obvykle setkávají s reakcemi pohybujícími se ve spektru od mírného skepticismu až po vyložené zavržení,“ tvrdí v blogovém příspěvku Michael Lokshin.

Podle něj přitom právě automatizovaná doprava může znamenat přínos jak pro rozvinuté, tak rozvojové země. Už jen proto, že je to flexibilnější, úspornější a v mnoha případech i bezpečnější řešení.

Pokud budeme postupovat správně, automatizace by bezesporu mohla učinit dopravu ‚chytřejší‘ a zároveň i eliminovat některé nepříznivé důsledky našeho současného systému mobility: nehody na silnicích, znečištění ovzduší, zahlcení, ztráty v produktivitě i času dopravy atd.,“ doplňuje Lokshin.

V metru i na železnici

Nejnadějnější vývoj můžeme zatím pozorovat v segmentu železniční dopravy, především na kratších tratích nebo v metru. Roku 2019 jezdilo bez řidiče 64 automatizovaných souprav metra ve 46 městech na světě.

Od jejich zavedení se zlepšila bezpečnost provozu, což se projevilo na nižším čísle úmrtí. Zároveň úspora na platech zaměstnanců dosáhla 70 % a energetická efektivita 30% nárůstu. Navíc díky uvolnění místa původně vyčleněného k ovládání soupravy se zvýšil i počet míst pro pasažéry.

Větší míra automatizace v železniční dopravě by umožnila pružněji reagovat na změny kapacit – například přidávat vlaky v době špiček a naopak jejich počty snižovat v noci a o prázdninách v závislosti na evidovaných počtech cestujících.

Předpokládaná ekonomická návratnost u automatizované železniční dopravy činí 10 až 15 %. Zde ovšem pokrok naráží na silné oborové odbory, které jako jeden z hlavních důvodů pro odmítání vlaků bez řidiče uvádějí nedostatečnou úroveň zabezpečení u umělé inteligence při vypořádávání se s nečekanými překážkami na trati.



Další články k tématu: Aktuality