Další „český“ let do vesmíru na konci roku

Náš vesmírný nosič v podstatě představuje veřejnou hromadnou dopravu pro družice, říká Petr Kapoun, CEO společnosti S.A.B. Aerospace.

Díky vašemu nosiči se dostane více nákladu raketou do vesmíru. Jak dlouho trval vývoj a co si pod tím laik vlastně může představit?

Vývoj nosiče trval bezmála pět let. Pracovali jsem na něm od roku 2015 do roku 2019 s tím, že tomu předcházela půlroční studie. Jednalo se kompletně o náš projekt, který neměl žádný prototyp. Před vývojem jsme si proto museli udělat samotnou definici a nápad zhmotnit. Nosič v podstatě představuje veřejnou hromadnou dopravu pro družice. Zatímco dříve vynášela raketa do vesmíru jeden až dva satelity, teď se jich díky našemu nosiči dostane do vesmíru na jedné raketě až padesát tři. Vysílání družic do vesmíru se díky tomu zhruba desetkrát zlevnilo, protože se náklady rozpočítaly mezi více zájemců. Vypravit svou družici do vesmíru si tak mohou dovolit nejen firmy, ale i univerzity.

Proč jste se vůbec rozhodli pro tento typ podnikání? Co vás k tomu vedlo?

Naším primárním důvodem byla snaha o popularizaci kosmické vědy v České republice. Všichni znají například kosmickou agenturu NASA, ale o českých firmách věnujících se vesmíru se nemluví. Chtěli jsme, aby nebyla naše země vnímána pouze jako „montovna“ Evropy, ale aby se z České republiky stala země s technologickým potenciálem. Navazujeme tak na něco, co tady bylo už před revolucí, kdy byla Česká republika na vysoké úrovni v kosmickém průmyslu. Na naší práci nás baví také to, že kosmická věda je technologie s přidanou hodnotou. To znamená, že všechny objevy a výzkumy ve „spaceu“ se podílí na rozvoji a posunu i dalších na první pohled mimovesmírných technologií.  

Jaký je zájem o vaše produkty? O jaký typ zákazníka jde a z jakých zemí?

Produktů ve firmě máme několik. Děláme například konstrukce menších i větších satelitů anebo biologické experimenty na Mezinárodní vesmírné stanici, kde je hlavním zákazníkem Evropská kosmická agentura. Co se týče dispenseru, tak tam převyšuje poptávka nad nabídkou. Ozývají se nám firmy z celého světa, které mají družice a zájem o jejich vyslání do vesmíru. Musí ale čekat, protože raketa Vega startuje pouze za dobrých hydrometeorologických podmínek jednou za čtvrt roku. Na kosmodromu ve Francouzské Guyaně se totiž střídá i s jinými raketami a příprava samotného startu zabere několik týdnů. 

Úspěch pro Českou republiku

Nedávno proběhlo úspěšné otestování na raketě Vega. Co přesně jste si na raketě otestovali a co to pro vás znamená do budoucna?

Při startu jsem si otestovali celé zařízení – jeho strukturu, separační část, ale i softwarové vybavení. Můžeme tak říct, že systém je teď plně funkční a nic nám nebrání v tom, jej dál používat jako kvalifikované zařízení. Nyní můžeme díky úspěšnému startu přistoupit ke komercializaci, což není v kosmickém průmyslu tak časté. Většinou se jedná o prototypy, které se vyrobí pouze jednou. Dispenser je náš produkt, na který můžeme pravidelně nabízet místa pro zákazníky rakety Vega. 

Jak to probíhá v reálu? Ozve se vám firma, která chce něco vynést na oběžnou dráhu, přiveze to k vám a vy to pak odvezete na příslušný kosmodrom?

V podstatě to probíhá přesně tak, jak popisujete. Firma nám doručí družici do Brna, kde ji namontujeme na zařízení, které je součástí rakety. Dva týdny před startem rakety pak tento „balíček“ pošleme na kosmodrom ve Francouzské Guyaně, kde Vega startuje. Dříve trval celý tento proces přibližně čtyři měsíce. Nám se podařilo dobu čekání zkrátit na sedm týdnů. 

Kdy se váš nosič dostane i s nesenými družicemi opět do vesmíru?

Další start máme naplánovaný na konec tohoto roku. Už teď ale stavíme nový dispenser, takže na začátku prosince budeme montovat družice na nosič, který pak opět pošleme na kosmodrom. 

Petr Kapoun
Zdroj: S.A.B. Aerospace

Je to určitě úspěch nejen pro vás, ale i pro celou Českou republiku. Jak by toho naše země mohla využít?

Pro Českou republiku představuje nás dispenser obrovský úspěch. Jedná se totiž o největší kus kompletního systému, který se podařilo v naší zemi vyrobit a zároveň ho dostat do vesmíru. Výrazně jsem tak stoupli v očích Evropské kosmické agentury a získali větší důvěru. Můžeme tvrdit, že dispenser otevřel potenciál České republiky. Už nebudeme vnímáni pouze jako země, která vyrábí jenom součástky, ale jako země hodná soutěží o velké projekty. Naše firma S.A.B Aerospace například vyhrála soutěž o vývoj sondy Plato, která bude objevovat planety mimo sluneční soustavu. Ještě před třemi lety by nám ESA nevěřila, že něco takového zvládneme.

Pro naši zemi je projekt také příslibem nových specializovaných pracovních míst. Obrovské plus je také to, že investice do vývoje se nám do sedmi let vrátí.  

Space turismus je jen rozmar

Chystáte nějaké nové produkty související s vesmírným průmyslem?

V současné době nám běží sedm projektů. Ne všechny můžu ale takto dopředu odtajnit. Zmínit můžu projekt, který připravujeme pro ESA. Jedná se o výzkum kmenových buněk, jehož cílem je probádat stárnutí. Budeme zjišťovat, jak zpomalit stárnutí buněk neboli jako prodloužit život. Ve spolupráci s brněnskými univerzitami také připravujeme družici, která bude zkoumat různé jevy ve vesmíru. Tady ale zatím nechci být víc konkrétní. 

Až nám to dovolí situace kolem koronaviru, tak bychom rádi udělali misi do Indie, kde zažívá kosmický průmysl velký boom. Nechceme se omezovat pouze na hranice Evropy. Vnímáme, že se můžeme rozšiřovat i dál do světa a že existují země, kde můžeme pomoci. 

Jak se vlastně díváte na potenciální boom komerčních letů do vesmíru? Je to neměnný trend? Posune to lidstvo zase někam dál? A kam?

Co se týče komerčních letů do vesmíru ve významu space turismu, tak si nemyslím, že by to lidstvo někam posouvalo. Nevidím v tom žádný technologický přínos, ale pouze trend, kdy lidi s nadsázkou přestalo bavit jezdit k moři, a tak si řekli, že budou létat do vesmíru. 

Naopak v poptávce komerčních letů do vesmíru, kdy se na oběžné dráhy vysílají salety, vidím velký přínos pro lidstvo. Vzhledem k tomu, že roste počet technologií a četnost startů raket do vesmíru, bude zájem o komerční lety stále narůstat. Málokdo si uvědomuje, že většina systémů na zemi, je řízena z vesmíru. Družice jsou tak pro fungování dnešní společnosti nepostradatelné. Zajišťují například řízení letových provozů anebo vlaků, funguje nám díky nim navigace, telekomunikace i výběr z bankomatu. Používají se ale také třeba v zemědělství, kdy určují kvalitu a vlhkost půdy. I přes obrovský výčet jejich využití jsme ale stále ještě na začátku, neboť většina technologií se bude dále posouvat ze země do vesmíru. Je to spolehlivější a zajistí nám to lepší výsledky. Zároveň je ale potřeba v co nejbližší době nastavit nějakou regulaci, která by omezovala vypouštění družic na nízkou orbitu, která je 300 kilometrů nad zemským povrchem. V této oblasti teď žádná regulace není, a tak trend zvaný „cubesat“ postupně zaplňuje nízkou orbitu natolik, že může docházet ke kolizím.

Vy sám byste na takový výlet letěl? Třeba Tom Cruise se kvůli filmu chystá do vesmíru…

Jako turista bych se do vesmíru podívat nechtěl. Když bych tam měl letět, tak určitě za účelem nějakého výzkumu nebo mise, která by přinesla posun v kosmickém průmyslu a vědě. 

Koronavirus vesmírný byznys nezpomalí

Jak vlastně váš byznys ovlivnil nebo ovlivňuje koronavirus?

Na fungování firmy koronavirus žádný vliv nemá. Jediným ovlivněním bylo uzavření kosmodromu ve Francouzské Guyaně letos v březnu, kdy měla raketa Vega startovat. Nakonec byl start posunut až na začátek září. 

Může koronavirus zabrzdit aktuální vesmírné projekty, ať už komerční, či nekomerční?

Nemůže, protože vesmírné projekty běží řádově tři až sedm let. V projektu jsou lidé i peníze a zastavit takový proces už moc nelze. 

Jak vy vlastně vidíte blízkou budoucnost za 10–15 let z pohledu vašeho byznysu? Co nás čeká?

Pokud budu mluvit za S.A.B Aerospace, tak naším hlavním zákazníkem nebude ESA, ale bude to komerční zákazník. Využijeme všechny znalosti, které jsem dosud nabyli při práci na projektech, a podaří se nám udělat z kosmického průmyslu službu. Máme vizi, že to bude vypadat zhruba takto: Přijde k nám zákazník s jakoukoli technologií. Představme si třeba kameru, kterou chce monitorovat svoji zahradu. Kameru nám předá a my mu kolem ní postavíme celou konstrukci. Uděláme z ní zkrátka satelit, který namontujeme na dispenser a odešleme do vesmíru. Následně zachytíme signál z družice a zákazníkovi předáme už jenom aplikaci, skrz kterou bude s družicí komunikovat. Celá tato služba bude dostupná, rychlá a běžná. Mít vlastní družici bude něco jako vlastnit auto. Myslím, že se tohoto okamžiku dočkáme v horizontu pět až deseti let. V horizontu deseti let se pak člověk podívá na Mars.



Další články k tématu: Rozhovory