Evropa v superpočítačích zaostává za USA a Čínou

Superpočítače jsou stroje dosahující takových výpočetních výkonů, které umožňují řešení složitých výzkumných úloh nebo datových analýz. Dokonce až 3 superpočítače využívají nyní na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. A plánují si pořídit další.

Ačkoli je dnes najdete už na řadě evropských univerzit, v kapacitě a výkonu zaostává starý kontinent znatelně za Amerikou a Asií. Často navíc technologie, na kterých zde superpočítače běží, jsou ve vlastnictví společností z USA nebo Číny. Nezbytnost větší míry samostatnosti i srovnatelných výzkumných podmínek si uvědomuje Evropská unie, která proto finančně i strukturálně iniciuje potřebné progresivní změny.

Odborníci z České republiky, Belgie, Dánska, Estonska, Finska, Norska, Polska, Švédska a Švýcarska například pracují na zprovoznění jednoho opravdu velmi výkonného superpočítače, umístěného ve Finsku. Zároveň s tím se plánuje pořízení nových menších superpočítačů, které budou mít za úkol zajišťovat mu podporu. Jeden z nich by měl být už od příštího roku v Ostravě.

IT4Innovations

A proč se zrovna ze slezské metropole stalo místo, kde si výzkumníci i firmy u nás nechávají provádět ty nejsložitější strojové výpočty, vysvětlují v rozhovoru pro Aktuálně ředitel úseku superpočítačových služeb Branislav Jansík a šéf úseku výzkumu a vývoje Tomáš Kozubek. Působila zde (a stále působí) totiž skupina odborníků v aplikované matematice a informatice se zaměřením právě třeba i na řešení složitých úloh a využití metod umělé inteligence.

Výsledkem je národní superpočítačové centrum IT4Innovations, na jehož chodu se podílí také odborníci z Vysokého učení technického v Brně, Ostravské univerzity, Slezské univerzity v Opavě či Ústavu geoniky Akademie věd ČR. Univerzity užívají jeho služeb za účelem třeba vývoje léků, simulace klimatu nebo studiu vesmírných těles. Soukromý sektor reprezentují firmy s různým zaměřením: strojírenství, informační technologie, geologie, geodézie apod.

Pomoc záchranářům

Důležité jsou ale také služby, které zde poskytují záchranným sborům. Patří mezi ně především prognózy možného postupu přírodních a jiných katastrof. Simulace důsledků kalamitních situací umožňují záchranářům připravovat se na různé scénáře krizového vývoje, ale třeba i odhadnout největší rizika.

Foto: Palickap, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

„Detailní srážkově-odtokový model nám například umožňuje na základě údajů o srážkách a nasycení půdy vypočíst průtoky v řekách i rozlivy v reálném čase,“ ukazuje Tomáš Kozubek na příkladu vodní kalamity, jak to celé funguje. „Dopravní modely a simulátory nám následně napočtou a zobrazí změnu dopravní situace v případě, že povodeň uzavře některé komunikace. A mobilní data umožňují posoudit rozložení osob v prostoru, předvídat jejich pohyb, hodnotit stupeň jejich ohrožení a plánovat evakuaci.“



Další články k tématu: Uncategorized