Hybridní čipy budou řídit čínské bicykly

Před dvaceti lety nebylo žádnou vzácností potkat v Pekingu nebo jiném čínském městě skupinky lidí vedoucí své bicykly. Dnes už můžete v ulicích čínských měst potkat může, kteří svá kola vedou – bez doteku. Tuto revoluci umožnil implantovaný čip, který přináší převratnou proměnu nejoblíbenějšího dopravního prostředku v největší asijské zemi.

Nemotorně vypadající kolo v sobě obsahuje kromě jiných součástí mozku podobný čip, který zajišťuje schopnost rovnováhy a reakcí na jednoduché instrukce („Zrychli“, „Vlevo“, „Vpravo“). Čip Tianjic je nejnovějším pokusem čínské technologické komunity zpopularizovat hardware, který může být užitečný v každodenním životním stylu.

Čína se až od roku 2017 pouští do tohoto odvětví mikrotechnologie, snaží se ale rychle vyrovnat a konkurovat americkým gigantům, jako jsou Facebook, Google nebo NVIDIA, kteří investují obrovské sumy do vývoje mikročipů. V roce 2030, jak uvádí Technology Review, má Čína ambice stát se světovou velmocí vývoje a aplikovaného výzkumu mikročipů, které budou mít vliv i na podobu dopravního chování.

Cílem je nanočip

„Naše studie bude stimulovat rozvoj Obecné umělé inteligence (AGI) a umožní cestu ke konstruování komplexnějších hardwarových platforem,“ uvedl jeden z autorů autonomního bicyklu, doktor Lu-pching Š‘ z Univerzity v Čching-chua.

Zdroj: Pixabay

Bicykl doktora Lu-pching Š‘ ovšem není prvním inteligentním autonomním dvoukolým vozidlem. Už v roce 2015 začala kalifornská nezisková organizace SRI International ve spolupráci s Yamahou experimentovat s vývojem motorky řízené humanoidním robotem MOTOBOTem. V té době nejvyspělejší humanoid si dokonce střihl souboj s Valentinem Rossim na MotoGP, který jej i celý tým proslavil. V obou pokusech je nicméně obrovský rozdíl.

Software humanoida sice kopíroval synapse lidského mozku a umožnil mu naučit se základní postupy řízení motocyklu, tyto úkony ovšem vyžadovaly nezměrné množství výpočetních kroků, kterým běžné čipy nemohly stačit. Doktor Lu-pching Š‘ se svým týmem vyvíjí miniaturizované nanočipy, které zvládají miliony úkonů stejně jako synapse v lidském mozku.

40 000 neuronů na 4 × 4 mm

A právě technologie umožňující doslova napodobit fungování lidského mozku se odlišuje od známých schopností umělé inteligence. Tým vměstnal 40 000 neuronů a 10 milionů synapsí na čip o velikosti 4 × 4 mm. Čip prokazuje o 20 % vyšší hustotu procesoru, desetinásobnou rychlost a stonásobnou šířku pásma, tvrdí jeho autoři. Pro sestrojení autonomního kola tak spojili senzory vidění, rovnováhy, schopnost rozpoznat příkazy a rozhodování. Kolo se díky tomu umí vyhýbat překážkám a zvládat nerovnosti terénu.

Zdroj: Printscreen z videa na YouTube NPG Press

Možná vás, stejně jako nás, zajímá, k čemu takové autonomní kolo vlastně je. Podle jeho autorů jde spíše o praktickou demonstraci schopností jejich čipu Tianjic, který má před sebou velkou budoucnost. Ne nadarmo jeho jméno v čínštině znamená „nebeský stroj“ nebo „nepoznatelné tajemství přírody“.



Další články k tématu: Uncategorized