Když krysa řídí elektrické auto, je klidnější

Skupinu sedmnácti krys pomocí odměny v podobě ovocných cereálií naučili badatelé Richmondské univerzity řídit plastová autíčka na elektriku. Výsledek? Hlodavci se za volantem cítili mnohem klidnější a uvolněnější!

Když může krysa řídit auto, je v pohodě.

Míru uvolněnosti vědci pod vedením Kellyho Lamberta stanovovali u krys podle hladiny dvou hormonů: kortikosteronu, který je indikátorem stresu, a dehyroepiandrosteronu, který působí protistresově. Při absolvování „autoškoly“ se poměr dehydroepiandrosteronu vůči kortikosteronu zjištěný v krysích výkalech zvyšoval.

Nová zjištění navazují na Lambertovy předchozí výzkumy, při nichž se zjistilo, že krysy jsou méně stresované poté, co úspěšně zvládnou složitější úkoly, jako například vyhrabávání schované potravy. Nejspíš zažívají stejný druh uspokojení jako my lidé, když si osvojíme nějakou novou dovednost.

Je na místě se ptát, zda na štěstí krys při ovládání vozidla nemá vliv i to, že jezdí v zásadě samy, a nikoli hromadně v provozu. V takovém případ by možná úroveň stresu u nich stoupala, krysy by snad vykazovaly i znaky agresivního chování. Lambertův tým se dokonce společenským aspektem jízdy u krys zabýval: krysy, které auto řídily samy, vykazovaly vyšší hladinu dehydroepiandrosteronu, a tudíž byly klidnější a spokojenější, než krysy, které se jen pasivně vozily v dálkově ovládaných autíčcích.

Tyto závěry by mohly vrhat temný stín na současný trend autonomních vozidel a robotických taxíků. Vedou totiž k otázce: Co když při pouze pasivním cestování, bez možnosti ovládat vozidlo a řešit samostatně dopravní situace, budeme vlastně nešťastní a stresovaní? Co když samořiditelná auta u lidí namísto pocitu pohodlí budou způsobovat spíš frustraci? Výzkum tohoto fenoménu by měl začít co nejdříve. A ne na krysách, ale raději rovnou na lidech.



Další články k tématu: Uncategorized