Foto zdroj: oRobotice.cz

O ROBOTICE: O víkendu musí být továrna v provozu, aniž by tam byli lidi

VIDEO + PODCAST: Hranice klasické strojařiny se s nástupem moderních technologií mění a i školství by na tento technologický postup mělo reagovat, tvrdí Petr Šimáček, ředitel Yamazaki Mazak pro česko-slovenský trh.

Automatizace je jedním z klíčových prvků čtvrté průmyslové revoluce, často popisované jako „průmysl 4.0“. Představa laika je v tomto případě jednoduchá: „Pořídím si robota či stroj, který bude fungovat bez zásahu mé práce.“ Taková myšlenka je sice na místě, ale ve své podstatě má o dost větší potenciál.

„Dnes na automatizaci člověk může pohlížet tak, že je to jednoduchý robot, který se někde nainstaluje a z místa A přemístí nějaký materiál do místa B. Já to takto úplně nechci vidět. Průmysl, ve kterém se pohybujeme, je daleko sofistikovanější a pro mě je automatizace všechno, co pomáhá zákazníkovi vytvořit větší přidanou hodnotu, protože o to jde. Vytvořit lepší ziskovost, být efektivnější a vytvořit marži – to je v zásadě to, o co v podnikání jde,“ komentuje Šimáček.

Čistá strojařina už téměř neexistuje

Elektrotechničtí inženýři, ajťáci, programátoři – dnes už se v průmyslu pomalu, ale jistě mažou hranice mezi jednotlivými technickými zaměřeními, kdy se jedno neobejde bez druhého. Moderní technika totiž spolu úzce souvisí a takový chytrý obráběcí stroj už kromě samotné strojařiny potřebuje i přidání umělé inteligence a komplexních výpočetních algoritmů.

„Dnes jsou obecně velké požadavky na dynamiku toho stroje, na konektivitu, na snadné programování. My se dnes velmi často dostáváme do toho, že pomocí 3D modelu je ten stroj sám schopný si vytvořit nějaký aplikační program, kde samozřejmě potom musí spolupracovat s operátorem tak, aby doladil věci, které jsou nezbytné. Určitě už to není jen čistá strojařina, což je věc, kterou by mělo zaznamenat české školství. Dnes ty oddělené směry už prakticky neexistují,“ dodává Petr Šimáček.

Kyberfabrika

Slovník průmyslu 4.0 zmiňuje celou řadu pojmů, jejichž znalost začíná být pro bezstarostné fungování v oboru stěžejní. Digitální dvojče, internet věcí (IoT), strojové učení, a dokonce i chytrá továrna. Přes nespočet speciálního výraziva je však popis samotné chytré továrny poměrně jednoduchý – produkce je minimálně zčásti automatizovaná, kdy jsou procesy digitálně propojeny. Jak to mají v Mazaku?

„My to dnes správně nazýváme i-Smart Factory a tento koncept u nás už existuje dlouhou dobu,“ odpovídá Šimáček. A pokračuje: „Důraz byl kladen na to, že přes sobotu, neděli ta továrna musí být v provozu, aniž by tam byli lidi. Můžete si pod tím představit autonomní provoz, můžete si představit rozhodování na základě dat, nejrůznější sdílené materiály a nástroje, které po té hale putují pomocí AGV nebo malých robůtků. Můžete si tedy představit maximálně moderní továrnu a to, co je na ní hlavně zajímavé, je, že se bavíme o automatizované továrně na malosériovou produkci.“



Další články k tématu: Rozhovory