fbpx

ROZHOVOR: Zda bude stát mezi Brnem a Prahou hyperloop, ukáže čas

redakce — 21. 08. 2019

Pokud bude tato technologie životaschopná, rádi s městy jako Praha navážeme spolupráci, tvrdí Tomáš Koláčný, náměstek primátorky města Brna.

 

Brno je v rámci České republiky považováno za jednoho z lídrů v oblasti smart city. Jak tuto pověst získalo?

Brno se systematicky věnuje rozvoji této oblasti již pět let. Praktickým příkladem těchto snah je spuštění projektu Brno iD, který nám již získal řadu národních i mezinárodních úspěchů a který je možné považovat za naše přední smart city řešení. Dále je nutné zmínit datový portál, který vznikl s cílem co nejvíce využít nejrůznějších dat jako podkladu pro informované rozhodování města a společně s daty dopravní telematiky tvoří datovou základnu města. Dlouhodobě město podporuje i oblast výzkumu a vývoje v rámci Regionální inovační strategie a je aktivně zapojeno do rozvoje Jihomoravského inovačního centra (JIC).  

 

Jaké máte cíle v oblasti smart city v horizontu 10 a více let?

Jak už z názvu naší strategie #brno2050 vyplývá, tak cílíme na dlouhodobě chytrá řešení v horizontu roku 2050. Konkrétním krokem je například postupná digitalizace radnice nebo čím dál větší důraz na téma otevřené radnice, pro které byla zřízena speciální pracovní skupina.  

 

Jak se tedy podle strategie #brno2050 bude v Brně v optimálním případě žít?

Strategie #brno2050 je nyní připravena v rovině vize, která popisuje dlouhodobé trendy, nicméně to, jak přesně město bude v roce 2050 vypadat, se jednoduše říci nedá. Postupně připravujeme střednědobé plány a krátkodobé akční plány, které přenášejí vizi do konkrétních kroků, jež je potřeba udělat nyní. Důležité je také zmínit, že jde o strategii celého města – všech aktérů, kteří působí v rámci tzv. „městského ekosystému“. Nejen města jako „úřadu“. Smyslem strategie je především sledovat vývoj v čase a případně reagovat, pokud by trend neodpovídal předpokladům, k čemuž nám opět poslouží datové podklady zmíněné dříve.

#Brno2050

 

Brno v roce 2050? Ekologické, elektronické, cirkulární

Jaká je tedy vize života v Brně 2050?

Brno je v roce 2050 v mezinárodních srovnáních synonymem atraktivního a zároveň udržitelného města. Brňané oceňují vysokou kvalitu života ve městě, které jim nabízí uplatnění v práci i podnikání, zábavě i odpočinku. Propojují se zde plody výzkumu a inovací s ekonomickou prosperitou jednotlivců i firem. Městská krajina se snoubí s okolní přírodou. Brňané si uvědomují vzácnost a omezenost přírodních zdrojů a podporují jejich efektivní využití, aby mělo město stále dostatek vody, energie i prostředků pro svůj rozvoj. Chtějí město zanechat budoucím generacím ve stejném nebo lepším stavu. Město dýchá pro své obyvatele a ti mohou být na své město hrdí.  

 

A konkrétní příklady?

Nově se intenzivně zabýváme oblastmi fyzického rozvoje města, aby se Brno nerozrůstalo do volné krajiny a pečovalo o svoji architektonickou tvář. V oblasti zdrojů se soustředíme na ekologická témata související s adaptací na klimatické změny, cirkulární ekonomikou či podporou čistých obnovitelných zdrojů. A ve správě je to např. systematičtější péče o majetek a investice města, elektronizace úřadu a otevřená data a širší spoluúčast obyvatel na rozvoji města.  

 

Sucho? Každá taková hrozba je příležitostí pro inovace

Nemůže vše ohrozit např. potenciální nedostatek elektřiny či jakékoli další hrozby. Všechno smart je přece nějakým způsobem závislé na nějaké energii…

Samozřejmě, že hrozeb je více, a v globálním měřítku můžeme vyjmenovat chudobu, nerovnost, klima, degradaci životního prostředí, prosperitu, mír a právní stát. Dlouhodobá vize města je ale postavena tak, aby dokázala na případné hrozby nebo zásadní změny reagovat. Důležité je dodat, že pro město Brno koncept smart city není jen o technologiích (ani těch závislých na energetice), ale o změně přístupu města. Pod pojmem smart city si často každý představuje něco jiného, pro nás je to i o měkkých projektech, které mohou mít významný dopad, nebo o již zmíněném správném nastavení rozhodování na základě faktů. S ohledem na hrozby je vhodné ještě zmínit, že strategie #brno2050 obsahuje i témata odolnosti a bezpečnosti systému jako takových.  

 

V posledních několika letech se často hovoří o problematice sucha. Jak je boj se suchem zakomponovaný do vaší strategie? A jaké „smart“ věci k tomu chcete využít?

Každá hrozba znamená příležitost pro inovace. V oblasti nakládání s vodou spolupracujeme s Izraelem, jenž toto téma rozvinul do hloubky. Máme i speciální dotace typu „Nachytej si dešťovku“ pro občany na zlepšení hospodaření se srážkovou vodou. Vedle toho společnost Brněnské vodárny a kanalizace postupně instaluje chytré vodoměry pro dálkový odečet vody, který zlepší i systém hlášení havárií vodovodního potrubí. Mezi další důležitá témata z oblasti klimatu patří aktuálně dokončovaný Akční plán pro udržitelnou energii a klima (tzv. SECAP). K tématu je vhodné ještě zmínit, že se město již v roce 2017 přihlásilo k Paktu starostů a primátorů (Covenant of Mayors). Mimochodem, efektivní hospodaření s vodou je jednou ze 23 hodnot strategie #brno2050.

 

Sémantická mapa vycházející ze znalostí a zkušeností lidí žijících v Brně

Politika může naše snahy zpomalit, ale ne zastavit

Panuje v koalici shoda ohledně směřování v oblasti budování chytrého města?

Současná koalice je otevřená chytrým řešením, zároveň ale politika musí brát odpovědnost jen za to, co reálně dokáže ovlivnit, což je důležité řešit zejména ve vztahu ke strategii #brno2050, která cílí i do oblastí, jež lokální politika neovlivní. Proto je důležitá zejména spolupráce s dalšími aktéry ve městě v rámci městského ekosystému.  

 

Nemůže právě obecně politika tyto smělé plány narušit, či úplně zničit?

Může i nemusí. Politika může tyto snahy zpomalit, ale jelikož se jedná o dlouhodobý trend rozvoje, nemůže je úplně zastavit. Na druhou stranu, je to právě politika jako disciplína, která nám budoucnost v roce 2050 umí zprostředkovat.  

 

Známe pojem Průmysl 4.0. Jak podle vás vypadá Město 4.0?

Jako vzájemně propojené město. Nicméně toto lze udělat negativně a pak to může být scéna z románu 1984. Pozitivně vzato vidíme město, které šetří čas na rutinních úkonech a věnuje se opravdu důležitým věcem a nezapomíná, že toto propojení musí reflektovat zejména potřeby občanů.  

 

Podle posledních statistik roboti nahradí v roce 2050 až 20 milionů pracovních míst, v České republice by to mělo být kolem 400 tisíc pracovních míst. Jak se Brno na tuto situaci připravuje?

Uvolní se místo pro práci v sektorech s vysokou přidanou hodnotou. Z počátku to Brnu velmi prospěje, protože nám tyto síly velmi chybí. Z pohledu podpory automatizace a robotizace je nutné zmínit, že na brněnských univerzitách dlouhodobě probíhá výzkum v této oblasti (např. CEITEC VUT), problematikou se zabývá také Jihomoravské inovační centrum (JIC) s dceřinou společností Intemac, která nabízí pomoc podnikům v přechodu na Průmysl 4.0.

 

Analýza pracovní dojížďky v Brně

Hyperloop v Brně? Hledáme partnery

V USA testují hyperloop. Myslíte, že je reálné, že by něco podobného v budoucnu spojovalo Brno třeba s Prahou?

Vše záleží na tom, zda se tato technologie ukáže jako životaschopná. Město Brno si uvědomuje budoucí možnosti i potenciál výzkumu s touto technologií spojený. Nyní proto hledáme partnery, se kterými bychom případně na studii proveditelnosti spolupracovali, protože tato technologie je zejména o spojování měst, proto budou potřeba alespoň dvě města. Zda bude stát mezi Brnem a Prahou hyperloop, tak ještě ukáže čas.  

 

Plánuje město podporovat robotiku? Myslíte si, že roboti mohou najít uplatnění ve veřejném sektoru?

Město ji podporuje, od malých aktivit v rámci center popularizace vědy po soutěže nebo podporu talentů, případně skrze již zmíněné Jihomoravské inovační centrum (JIC). Na podzim se bude například konat Festival Prototyp, který má za cíl propojovat umění s technikou a dotýká se i tématu tzv. „makers“. Na podporu robotiky tedy nezapomínáme, ale brněnský výzkum se zabývá spíše jinými oblastmi, jako jsou nanotechnologie, elektronové mikroskopy nebo vesmírný průmysl. Na ty se chceme zaměřit primárně, abychom neztratili přední pozice v globální konkurenci. Jelikož ale robotika bude čím dál významnější součástí výše uvedených oborů, velmi rádi budeme na této oblasti spolupracovat např. s Prahou, která se na ni specializuje.  

 

Roboti se testují třeba v maloobchodu, zdravotních službách, domovech důchodců. Je to podle vás správná cesta?

Myslím, že toto vždy závisí na tom, jak je daná technologie použita. Ve zdravotnictví a sociálních službách město Brno řeší využití různých asistivních technologií či rozvoj telemedicíny, ale je to jen jedna z forem, velký důraz je kladen i na podporu pečujících, odlehčovací služby a celkově „deinstitucionalizaci”. Ať už ji umožní individuální péče, nebo technologie.  

 

Jak se díváte na vizionáře typu Elona Muska? Fandíte mu?

Bez vizionářů se neobejdeme. Jsou to lidé, kteří často vidí to, co jiní ne, a posouvají lidstvo jako celek dopředu. I pana Muska je proto nutné ocenit za jeho úsilí.  

 

Jste, co se týká budoucnosti lidstva a užší spolupráce lidí s roboty, virtuální realitou a digitalizací, spíše optimista, nebo pesimista?

Výše uvedené jsou trendy, které přijdou, ať chceme, nebo ne. Zásadní je, aby se při těchto inovacích nezapomínalo na člověka, který buď jako uživatel, nebo tvůrce nových služeb musí být vždy na prvním místě. V obecné rovině jsem ale optimista.


Top články
  • V Brně si budete moct prohlédnout Digitální továrnu 2.0
  • Roboti mohou v roce 2030 nahradit 20 milionů pracovníků
  • Amerika se topí v odpadcích. Na pomoc přichází roboti
  • 6 výjimečných start-upů ze světa robotiky (1.díl)
  • Svezeme se už roku 2028 v Evropě hyperloopem?
  • Trh s průmyslovými roboty roste. Nejvíce v Číně

Top reportáže
  • ROZHOVOR: Učíme robota česky
  • Zdanění robotů? Nesmysl
  • Digitalizace průmyslu? Změna musí nastat v myšlení
  • Lidé nevěří, že kvůli umělé inteligenci přijdou o práci. Naopak očekávají lepší pracovní příležitosti
  • ROZHOVOR: V budoucnu mohou zmizet stovky milionů pracovních míst
  • ROZHOVOR: Zda bude stát mezi Brnem a Prahou hyperloop, ukáže čas