fbpx

ROZHOVOR: Zdanění robotů? Nesmysl

redakce — 25. 07. 2019

O příležitostech v robotice pro české firmy, trendech i potenciálních rizicích jsme si povídal s Radkem Špicarem, viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy.

 

Jak si díváte na tzv. Průmysl 4.0? Co to vlastně znamená? Není to jen prázdný novinářský pojem?

Je to buzzword, to je jasné. Ale pro mě má hodnotu ve dvou směrech. Je jednodušší jej dostat do veřejného prostoru. Díky tomu, že je to jedno slovo, navíc všude hojně skloňované, média i veřejnost to zajímá. Za druhé lze do Průmyslu 4.0 včlenit vše, co tento pojem znamená. Přiznávám, že je to hodně zjednodušující, ale žijeme ve zkratkovitém světě a jsem rád, že se o tom mluví. Protože kdy bychom se bavili o big data, automatizaci, digitalizaci, robotizaci nebo 3D tisku, tak by to bylo roztříštěné a hůře uchopitelné.

 

Co je tedy Průmysl 4.0?

Pro mě je to další vývojová fáze průmyslu. Je to spíš kontinuální proces, tedy více evoluce než revoluce.

 

Kvůli robotům žádná armáda nezaměstnaných nebude

Nedávno vyšla statistika, že do roku 2030 roboti nahradí práci 20 milionů lidí (psali jsme zde). Mají se lidé právem obávat o práci?

Žádná armáda nezaměstnaných nebude. Kdyby to byla první průmyslová revoluce, tak bych to pochopil. Ale je to čtvrtá průmyslová revoluce, takže jsme schopní odhadnout, co se stane. Jistě, zanikne mnoho pracovních míst, ale velká spousta zároveň vznikne. Společnost se každopádně musí na budoucnost připravit. Lidé, ač se jim to bude líbit nebo ne, si musí uvědomit, že jedna kvalifikace už nebude stačit. To je velký úkol, se kterým se musí poprat jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel, a v neposlední řadě i stát.

 

Bude mít vůbec šanci těch 20 milionů lidí najít odpovídající práci? Ne všichni budou ochotní a schopní se překvalifikovat.

Bude to těžké, ale opět řeknu praktický příklad ze zahraničí, kde se horníci učí programovat. Ale není to programování v pravém slova smyslu. Většina robotů je vyráběna tak, aby je mohl ovládat po zaškolení každý. Jsou opatřeny intuitivními ovládacími prvky, v některých sektorech velmi pomáhá virtuální realita, rozmáhá se trend strojového učení, kdy robot napodobuje pohyby člověka, přijímá slovní povely, což jeho ovládání značně zjednodušuje.

 

Které profese jsou robotizací nejvíce “ohrožené”?

Všichni si mysleli, že to budou nejdříve modré límečky (fyzické práce, pozn. redakce), ale vývoj ukazuje, že se to týká i bílých límečků, tedy právníků, účetních nebo auditorů. Jsou to profese, kde je zapotřebí mnoho rutinních operací, často velmi drahých. Co se týče profesí z běžného denního života, tak v zahraničí i u nás směřujeme k nahrazení například prodavačů v supermarketech (psali jsme zde). Ale to neznamená, že prodavači přijdou o práci. Budou rekvalifikováni. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že rekvalifikace směřuje k mnohem méně náročně práci. Do služeb. Obchody pak tuto pracovní sílu využívají třeba k poradenství zákazníkům u oddělení s masem nebo vínem.

 

Velká závislost na průmyslu může být z hlediska robotizace pro ČR rizikem

Máte nějaké relevantní srovnání se zahraničím, jak moc souvisí robotizace se zaměstnaností?

Například Německo je robotizací ohroženo méně, protože není tak závislé na průmyslu jako Česká republika. Německé firmy jsou navíc finálními výrobci, ne tolik subdovateli jako my. Mnoho velkých globálních firem má své matky v Německu, takže pokud by přestaly být závislí na levnější práci, kterou k nám v devadesátých letech poslaly, mohou se mnohá pracovní místa vrátit k nim a budou je vykonávat roboti.

 

Takže Česká republika teď má pro evoluci k Průmyslu 4.0 nejlepší možné podmínky?

Ano, hlavní důvod je situace v reálné ekonomice. Máme nejnižší nezaměstnanost v historii, a velký nedostatek pracovní síly. Navíc oproti Německu máme stále nízkou produktivitu práce. Tyhle všechny aspekty nahrávají digitalizaci, robotizaci, zkrátka Průmyslu 4.0.

 

Asi nejrozšířenější je využití robotů v automobilovém průmyslu, kde naopak vidíte velké mezery?

Obrovský prostor vidím u středních a malých podniků, kterým jdou výrobci robotů naproti. Existují roboti s jednou rukou za nižší stovky tisíc korun. To je ideální investice například pro firmy z oblasti logistiky nebo strojařiny.

 

Když jsme mluvili s výrobci robotů, potvrdili nám, že teď primárně cílí na menší podniky. Ale v čem je Průmysl 4.0 zajímavý pro ostatní firmy, které by v tomto byznysu chtěly podnikat?

Velkou perspektivu pro ně vidím v tom, že je Česká republika i díky transformačnímu vývoji zemí subdodavatelskou, jsme tedy závislí na velkých korporacích se zahraničním kapitálem. To je obrovská příležitost pro malé a střední podniky nabízející služby v sofistikovaných oblastech typu výroby dronů, aplikací pro virtuální realitu, a podobně.

 

Máte nějaké indicie z vlády, že by připravovala speciální podporu firmám v oblasti robotiky?

Firmy nepotřebují dotace, jen dobré prostředí, a to musí vláda spoluvytvářet. Teoreticky jsme průmyslovou evoluci uchopili velmi rychle. Máme strategii, víme, co má dělat vláda, co politici, co firmy. V tomto jsme globálně na špici. Bohužel s převáděním do praxe už to je horší. Souvisí to s otázkami regulací, ale třeba i rychlého internetového připojení.

 

Úspěšná investice do robota? Když se vrátí do roka

Navíc se hodně mluví o zdanění práce robotů.

Tohle je nebezpečný nesmysl. Kdybychom byli první zemí na světě, která by k něčemu takovému přistoupila, tak bychom odradili všechny firmy, aby roboty u nás do výroby zaváděly.

 

Co byste poradil majiteli výrobní firmy, který uvažuje o modernizaci výroby, ale neví jak na to? Jaké by měly být jeho první kroky?

V prvé řadě je potřeba si uvědomit, že robot není spása. V praxi to nefunguje tak, že si nakoupím roboty, zakomponuji je na linku, a už jen sleduji hromadící se zisky. K robotizaci se musí přistupovat s respektem a pomalu. Jako první krok bych doporučil návštěvu Test bed na ČVUT, kde si zájemci mohou vyzkoušet, jestli má robot v dané výrobě smysl, jak jej lze aplikovat a co to bude pro výrobu znamenat.

 

Jak dlouho trvá implementace robota do výrobny a dá se určit, za jak dlouho se investice vrátí?

Tohle nelze generalizovat. Obecně vzato, když hovořím s firmami, které svoji výrobnu robotizovaly, obvykle trvá implementace v řádech týdnů. Ale samozřejmě to mohou být i měsíce. Z hlediska návratnosti investice je také těžké přesně stanovit dobu. Jsou firmy, které mají drahé lidi, čímž se návratnost zkrátí. Ale pokud to mohu zobecnit, často slyším, že když se investice do robotizace vrátí do roka, lze ji považovat za úspěšnou.

Pro server Orobotice.cz odpovídal Radek Špicar Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy


Top články
  • V Brně si budete moct prohlédnout Digitální továrnu 2.0
  • Roboti mohou v roce 2030 nahradit 20 milionů pracovníků
  • Amerika se topí v odpadcích. Na pomoc přichází roboti
  • 6 výjimečných start-upů ze světa robotiky (1.díl)
  • Svezeme se už roku 2028 v Evropě hyperloopem?
  • Trh s průmyslovými roboty roste. Nejvíce v Číně

Top reportáže
  • ROZHOVOR: Učíme robota česky
  • Zdanění robotů? Nesmysl
  • Digitalizace průmyslu? Změna musí nastat v myšlení
  • Lidé nevěří, že kvůli umělé inteligenci přijdou o práci. Naopak očekávají lepší pracovní příležitosti
  • ROZHOVOR: V budoucnu mohou zmizet stovky milionů pracovních míst
  • ROZHOVOR: Zda bude stát mezi Brnem a Prahou hyperloop, ukáže čas