Roboti mohou v roce 2030 nahradit 20 milionů pracovníků

Stroje by mohly v následující dekádě nahradit až 20 milionů manuálních pracovních pozic po celém světě, uvádí zpráva Oxford Economics pro CNN. To znamená, že by až 8,5% celosvětové lidské pracovní síly mohlo být nahrazeno roboty. Zpráva dále uvádí, že posun k robotizaci výroby zároveň stejně rychle vytváří adekvátní počet nových pracovních míst, přestože může rovněž vést k nerovnoměrnému odměňování pracovníků.

Využití robotů je na vzestupu: každý nově zprovozněný robot nahradí podle modelu Oxford Economics v průměru 1,6 lidské pracovní síly. Automatizace výroby není pochopitelně novým trendem. V roce 2016 využíval automobilový průmysl ke splnění veškeré manuální práce 43% robotů. Roboti se však stávají stále dostupnějšími a náklady jsou nižší než na lidské zaměstnance, zejména kvůli snižujícím se pořizovacím výrobním cenám robotů. Průměrná cena na výrobu jednoho stroje podle uvedené zprávy klesla mezi roky 2011 a 2016 o 11%. Stroje jsou navíc schopné vykonávat stále sofistikovanější činnosti a procesy v rozmanitých prostředích a podmínkách. A poptávka po jejich výrobcích roste.

Zemí velkých příležitostí pro automatizaci výroby je Čína. V současnosti je celosvětově na pátém místě z hlediska využití robotů ve výrobě, přičemž každý třetí zprovozněný robot je právě v Čínském průmyslu. Zpráva Oxford Economics uvádí, že „Peking investuje do robotů s cílem stát se světovým lídrem výroby.“ V roce 2030 bude podle odhadů v Číně v provozu 14 milionů robotů, čímž podle zprávy zásadně zastíní ostatní světové průmyslové velmoci.

Každý nově zprovozněný robot nahradí podle modelu Oxford Economics v průměru 1,6 lidské pracovní síly

Efekt na ekonomickou výkonnost může být ohromující. Oxford Economics odhaduje, že robotizační revoluce s nárůstem okolo 30% proti současnosti může vést v roce 2030 k celosvětovému nárůstu HDP ve výši 5,3% (odhadem 4,9 biliónů dolarů). To je víc než současný odhadovaný objem HDP celého Německa v témže roce. V čem je tedy problém? Roboti povzbudí produktivitu a ekonomický růst a dají vzniknout novým průmyslovým odvětvím, které dnes ještě neexistují. Zpráva Oxford Economics však také uvádí varování před nežádoucími jevy.

Jak může automatizace přispět k nerovnosti

Revoluce robotů má jednu potenciální stinnou stránku: tou je nárůst nerovnosti z důvodu automatizace. „Tyto enormní přesuny výrobní síly nebudou rovnoměrně distribuovány v rámci globální či národní výroby,“ uvádí zpráva. „Náš výzkum zmiňuje negativní efekty robotizace, které velmi nevyváženě dopadají na nízkopříjmové regiony ve srovnání s místy s vysokou úrovní a příjmy ve stejné zemi.“ Pracovníci, kteří posouvají úroveň znalostí a inovací v rámci manuální průmyslové výroby se soustřeďují ve větších městech, a právě tyto dovednosti je podle zprávy velmi těžké nahradit roboty.

V celkové perspektivě pomůže zvýšená automatizace vytvářet nové pracovní příležitosti v daném místě ve srovnání s pozicemi, které zaniknou, což podle Oxfordské studie vyvrací většinu obav z neustálého úbytku pracovních pozic. To ovšem znamená, že chudé regiony, které ztratí nejvíce pracovních míst kvůli automatizaci, nebudou těžit rovnocenně s přínosu vzniku nových pracovních míst, zejména vzhledem k místnímu nedostatku lidí s potřebnými schopnostmi. Tato situace povede k vzrůstající platové nerovnosti mezi městy a venkovem, stejně jako mezi jednotlivými regiony.

robotizační revoluce s nárůstem okolo 30% proti současnosti může vést v roce 2030 k celosvětovému nárůstu HDP ve výši 5,3% (odhadem 4,9 biliónů dolarů)

„Automatizace bude i nadále pohánět polarizaci regionů v mnoha vyvinutých světových ekonomikách, což přispěje k nerovné distribuci zisků a nákladů v rámci populace,“ uzavírají prognózu autoři zprávy. Pro politiky to znamená, že budou muset intenzivně přemýšlet, jak zvýšená výkonnost obstojí ve srovnání s následky příjmové nerovnosti. Někteří už zapracovali automatizaci do svých politických vizí. Vermontský senátor Bernie Sanders, který se v řadách Demokratů uchází o nominaci na prezidentskou funkci, například nedávno prohlásil, že „má velké obavy z dopadu umělé inteligence a robotiky na obyčejné pracující v naší zemi“. „Musíme absolvovat dlouhou a důkladnou diskusi, abychom si mohli být jisti, že miliony dělníků nebudou kvůli robotům vyhozeni na ulici,“ uvedl v pořadu CNN Town Hall letos v únoru.

Oregon, Louisiana, Texas, Indiana nebo Severní Karolína jsou nejvíce ohroženými státy v USA, uvádí studie. Důvodem je závislost těchto států na dělnických pozicích ve výrobě, které mohou zaniknout kvůli robotizaci. Oregon je například „výrazně závislý na manuální práci a vlivem globálních faktorů ve velmi konkurenčních sektorech výroby jsou zaměstnanci ohroženi rychlým technologickým pokrokem.“ Na druhém konci spektra jsou státy jako Hawaii, Washington DC, Nevada, Florida a Vermont, které budou automatizací výroby ohroženy minimálně.

Zdroj: CNN, Oxford Economics



Další články k tématu: Uncategorized