ROZHOVOR: Klasický pracovní poměr bude za pár let minulostí

Rozhovor s Martinem Faťunem z Technologického centra AV ČR

Lidé se budou muset vzdělávat a učit novým věcem, na druhou stranu tak bude jejich práce daleko zajímavější než ta jejich současná, říká analytik Martin Faťun z Technologického centra AV ČR.

Podle studie Výzkum potenciálu rozvoje umělé inteligence v České republice, jíž jste jedním ze spoluautorů, není Česká republika na příchod umělé inteligence optimálně připravená. V jakém smyslu?

Moderní technologie přicházejí a začínají ovlivňovat náš život, to je prostě fakt. Bohužel náš vzdělávací i sociální systém s touto novou situací stále neumí odpovídajícím způsobem pracovat a nerozvíjí se dostatečně rychle tím správným směrem. Navíc je důležité si uvědomit, jak si stojí náš průmysl, kde jsou buď malé české firmy, nebo velké zahraniční, které by měly jít v zavádění digitalizace příkladem. Ty velké jsou většinou závislé na svých matkách a my vlastně nevíme, jestli a kdy vůbec sem moderní technologie budou zavádět. Dalším problémem je podpora vědy a výzkumu, kdy sice existuje několik vládních programů typu Digitální Česko, jenže je složité je uvést do praxe.

Co tedy Česku bezprostředně hrozí?

V průmyslu je to otázka konkurenceschopnosti. Česká republika je zemí montoven a ty mohou být do budoucna relativně lehce nahraditelné. A musíme se zamyslet, co lidé z montoven budou dělat. Na tyto problémy je potřeba se dívat z hlediska sociologie, tedy přemýšlet o změně přístupu k práci, k jejímu charakteru, jak se budou rozdělovat zisky z průmyslu. A pokud tu máme zahraniční firmy, tak ty se nejspíš nebudou chtít dělit s bývalými pracovníky. Tito lidé se tak budou muset novému prostředí přizpůsobit, aby nadále dostávali výplatu za práci. Společnost na technologie musí umět reagovat, a vyřešit tak celou řadu otázek, které se nás dříve či později budou týkat.

Zdroj: Technologické centrum AV ČR

Které profese budou možná v blízké době nahrazeny umělou inteligencí?

Existují různé pohledy i studie. Ty všechny ale ukazují, že se něco děje a je potřeba nějak reagovat. Některé profese v průběhu historie lidstva zanikají, vznikají nebo se proměňují. To se děje a bude dít pořád. Jenže současné změny jsou rychlejší a skutečně ohroženy jsou především rutinní činnosti lidí, a to nejen ty manuální, u pásů, co montují a dělají sériovou výrobu, ale i rutinní činnosti v oblasti znalostní, jako jsou řadoví účetní nebo právníci. Týká se to spíše těch řadových pracovníků, co vykonávají monotónní práci podle předpisu, o které ani není potřeba příliš přemýšlet. Naopak těžko nahraditelné jsou zatím kreativní práce, kde je potřeba něco vymýšlet, případně manuální kusová řemesla, která jsou jedinečná. Můžeme zmínit restaurátorství. Prostě se jedná o ty profese, kde se vytváří nějaký jedinečný produkt.

Ohroženi mohou být obuvníci nebo švadleny, naopak filozofy nebo biology nahradit nepůjde

Co bude dál? Nejspíše do budoucna mohou být nahrazeny nejen ty repetitivní činnosti…

Z naší studie vyplynulo, že do pěti let technologie dokážou nahradit především manuální povolání, ale například i prodavače, pokladní, archiváře nebo knihovníky, do 15 let mohou být ohroženi třeba obuvníci, švadleny, nástrojáři a další řemeslní pracovníci. Do 30 let mohou lidé přestat pracovat jako doplňovači zboží, pěstitelé a chovatelé, skláři, brusiči nebo pracovníci ostrahy.

Naopak které práce by měly nadále zůstat zachovány a měli by se jim věnovat lidé?

Pokud vyjdu z naší studie, tak do pěti let se žádných změn nemusí bát zubaři, veterináři, hasiči nebo architekti, do 15 let nebudou umělou inteligencí nahrazeni ani soudci, řídicí pracovníci v reklamě a PR nebo hutní inženýři, do 30 let by lidé měli stále zastávat práci filozofů, politologů, biologů, antropologů nebo pilotů. Samozřejmě vše je nutné brát s rezervou. Jsou to určité predikce dalšího technologického rozvoje, které se mohou, ale také nemusí naplnit.

Dokáže umělá inteligence nahradit tu lidskou?

To je velmi složitá otázka, protože my vlastně ani nevíme, jak lidská inteligence funguje. Takže se toto fungování snažíme napodobit jinými exaktními prostředky. Sice se umělá inteligence má chovat jako člověk, ale funguje na jiných principech než lidský intelekt. Příkladem určité z dnešního pohledu prakticky nenahraditelné profese může být učitelství, kde sice umělá inteligence může pomáhat při výuce, ale učitel jako mentor bude zřejmě vždy nenahraditelný. Může ale dojít k nějakému technologickému zlomu, kdy vědomí dokážeme simulovat s větší úspěšností, než si dnes dokážeme představit, a kdo ví, co se pak bude dít dál.

Zdroj: Technologické centrum AV ČR

A není ohrožena i vaše profese vědeckého pracovníka?

My samozřejmě používáme moderní technologie, textové analýzy, big data, ale z hlediska interpretací a společného uvažování je zatím lidský element nenahraditelný. To platí i pro jiné obory vědy a výzkumu. Ale samozřejmě jsou pokusy s umělou inteligencí i v této oblasti.

Možná v budoucnu nebude lidská práce potřeba

Co s lidmi, kteří kvůli umělé inteligenci ztratí práci? Dokážou se všichni překvalifikovat?

Jsou to velmi zajímavé otázky. Rozhodující je vzdělávání. Největší přínos pro zaměstnavatele i zaměstnance přináší rekvalifikace, která umožní naplno využít potenciálu lidí. Mohou tak dělat daleko zajímavější práci, která je může i mnohem více bavit než jejich současná rutinní profese. Navíc lidé chtějí být užiteční. Těžko ale říci, zda se všichni reálně dokážou na nové podmínky ve společnosti a pracovním procesu adaptovat. Můžeme sice dospět do stavu, kdy lidská práce nebude z materiálního hlediska potřeba, jenže lidé budou chtít naplnit své potřeby a realizovat se. Půjde tedy také o to, jaké alternativní činnosti by lidé mohli vykonávat a které se budou rozvíjet, tady můžeme zmínit např. práce pro komunitu, oblast kultury či další alternativní práce. To je právě zásadní úkol pro společnost a stát, abychom dokázali vytvořit rámec pro smysluplný život lidí vedle robotů a umělé inteligence.  

Co byste z tohoto pohledu poradil lidem, kteří mají malé děti? Jaké dovednosti v nich podporovat? Bez čeho se v budoucnu neobejdou?

Problémem českého školství je stále memorování encyklopedických znalosti, které, pokud tedy nedojde ke zhroucení internetu, v takové míře potřeba nejsou. Místo toho je potřeba více dbát na dovednosti měkké, tzv. dovednosti pro 21. století, jako je kreativita, schopnost spolupracovat, vést a řešit problémy, důležitá je digitální gramotnost a informatické myšlení, tedy jasná představa o tom, jak digitální technologie fungují a čeho je možné s jejich pomocí dosáhnout.

Je potřeba řešit i budoucí formu sociálních jistot, jako je vyplácení důchodů

Jak by tedy podle vás měla vypadat společnost za 50 let? Budou lidé chodit normálně do práce, nebo spíše sedět doma a pracovat sami na sebe?

Ano, už nyní se ta zaměstnání proměňují. Čím dál větší roli hraje outsourcing, lidé budou pracovat pro více zaměstnavatelů a nabízet určité speciální služby. Klasický pracovní poměr už nebude dominantní formou pracovního závazku. Zároveň je ale nutné těmto lidem zajistit nějaké sociální zabezpečení, pojištění a podporu ve stáří. Je proto potřeba hledat nové sociální modely. Lidé totiž nejspíše budou mít více volného času a bude potřeba řešit třeba to, že samotné vzdělávání bude určitou prací. A vlastně i za další vzdělávání by mohli být lidé nějakým způsobem placeni. Existují pokusy s nepodmíněným příjmem, který by se třeba mohl vztahovat právě k vzdělávání. Optimální model dnes nikdo nezná a je třeba ho experimentálně hledat.

Zdroj: Technologické centrum AV ČR

Jak se na tyto predikce dívá a reaguje česká vláda?

Hodně na tyto změny tlačí Evropská unie, která např. vypracovala koordinovaný plán pro rozvoj umělé inteligence. I čeští vědci a vývojáři cítí, že je potřeba se zapojovat do větších evropských konsorcií, protože sami Češi jsou příliš malí, než aby obsáhli všechno sami. Daleko lepší by bylo, kdyby se stali specialisty na určitý výsek týkající se vývoje v oblasti digitalizace nebo umělé inteligence. Ale je potřeba se na to dívat i z hlediska českých zájmů. Úřad vlády, ministerstvo průmyslu, školství i sociálních věcí si uvědomují, že je nejvyšší čas něco dělat. Takže i politici si uvědomují potřebu změny.

Možná i politici by postupně mohli být nahrazeni umělou inteligencí…

To je asi jedno ze zaměstnání, které by nahrazeno být nemělo, aby nás pak počítače direktivně neřídily podle své představy, co je pro lidi dobré. Asi by to nebyla šťastná cesta, protože pokud jde o nařizování a plánování všeobecného dobra, obvykle to špatně končívá. Ale podobně jako v dříve zmiňovaném školství může být i pro politiky umělá inteligence v budoucnu užitečným pomocníkem.

Jste, co se týká budoucnosti, optimista, či pesimista?

Jsem optimista. Technologie by měly pomáhat a zatím se v historii ukázalo, že ta dobrá stránka nakonec vždycky převážila tu špatnou.  Je ale třeba, abychom se o to všichni aktivně přičinili.



Další články k tématu: Uncategorized