ROZHOVOR: S recyklací jsme na tom hůře než mnohé rozvojové země

Rozhovor s Michaelem Radou, propagátorem Průmyslu 5.0

O páté průmyslové revoluci, využití robotů při ochraně životního prostředí a problémech při třídění odpadu mluvil Michael Rada, propagátor koncepce Průmysl 5.0.

Jak se díváte na současnou takzvanou čtvrtou průmyslovou revoluci nebo Průmysl 4.0. Je to jen buzzword, nebo jsme svědky této průmyslové fáze?

Čtvrtá průmyslová revoluce je zatím nejkratší z řady průmyslových revolucí. V průběhu své práce jsem si uvědomil, že Průmysl 4.0 je prodejním nástrojem pro zvýšení zájmu o nové technologie, bohužel v souvislosti s jeho implementací se zapomnělo na maličkost – funkci člověka a smysl jeho života.

Jste propagátorem pojmu Průmysl 5.0. Co si pod tím můžeme představit?

Koncept Průmyslu 5.0 jsem veřejně představil již v prosinci 2015 a jednoduše se jedná o efektivní propojení kreativity člověka a strojů a technologií. Nejedná se však, jak mnozí chybně uvádějí, o pátou průmyslovou revoluci, ale o první průmyslovou evoluci řízenou člověkem

Jak bude podle vás vypadat další vývojový stupeň? Průmysl 6.0?

Pokud Průmysl 6.0 vůbec vznikne, bude mít podle mého soudu jen jednu ze dvou možných podob. Ta první nastane, bude-li nástupcem Průmyslu 4.0, kdy dojde po digitalizaci práce k digitalizaci člověka. Druhá podoba, navazující na Průmysl 5.0, bude jednou z evolučních větví a bude podporovat tvorbu harmonie mezi člověkem, technologií a planetou.

Problém s odpady narůstá.
Zdroj: Michael Rada

Kdyby průmysl přestal plýtvat, lze ušetřit 475 bilionů dolarů ročně

Nyní se ve světě hodně řeší, co s odpady. Vy popíráte názor, že bez investic do moderních technologií s odpady bojovat nepůjde. V čem tedy spočívá efektivní boj s odpady?

Neřekl bych, že přímo myšlenku investic do moderních technologií popírám, jen tvrdím, že namísto „nových peněz“ lze využít těch, které již máme, jen je neefektivně využíváme tím, že je vyhazujeme z okna. Trvalo nám pět let, než jsme dopočítali globální ekonomický přínos, kdyby průmysl přestal plýtvat a generovat odpad. Částka není sice úplná, protože schází například zbrojní a ropný průmysl, který odmítl poskytnout data, ale i bez těchto dvou je částka, o které mluvíme, 475 bilionů dolarů za rok, a to už je i pro velké a silné korporace a společnosti důvod se více o Průmysl 5.0 a systémovou prevenci vzniku odpadu zajímat.

Můžete jednoduše pro naše čtenáře vysvětlit, jak jste k této částce dospěl?

K této částce jsme dospěli z analýz nákladů odpadového hospodářství jak u klientů, tak údajů vykazovaných samotnými hráči odpadového průmyslu. Zároveň jsme vzali v potaz objem dotačních programů, který s managementem odpadu souvisí. Sběr samotných dat trval déle než čtyři roky, jedním z důvodů byla absence transparentnosti, na které odpadový průmysl staví.

Když jsme se setkali před deseti lety, říkal jste, že budoucnost je v šetření na obalovém materiálu. Uváděl jste, že třeba stavebnice Lego nebo brambůrky jsou balené do zbytečně velkých obalů a že by se takto daly ušetřit peníze i příroda. Pochopily to firmy za těch uplynulých deset let?

Stále trvám na tom, že je to správná cesta, jen bych mírně upravil samotné vyjádření. Nejde totiž o to, ušetřit na obalovém materiálu, ale vytvořit obaly, které budou efektivní, vrátné či vícečetně použitelné, a držet se myšlenky, že nejlepší obal je žádný obal. Jen pro zajímavost mohu uvést, že například aktuálně pracuji na projektu prvního jedlého spotřebitelského obalu, který je unikátní nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí. Bude se jednat o obal určený pro balení krmiva pro domácí zvířata.

Michael Rada na přednášce

V čem je tento obal unikátní? Vždyť jedlé obaly už existují.

Obal bude unikátní hlavně tím, že se bude jednat o obal komerčně nasazený. Většina stávajících jedlých obalů totiž stále, a to i přes roky existence na trhu, je v testovacím režimu. Naší snahou je jít do ostrého provozu co nejdříve. Naší výhodou je, že se nejedná o nově vyvíjený výrobek, který musí projít testy, ale o existující, který jen bude použit jiným než primárně stanoveným způsobem.

Roboti a jejich ekologický přínos

Mohou roboti v budoucnu pomáhat s životním prostředím? Případně jak?

Roboti pomáhat v životním prostředí či v přírodě určitě mohou. Je však nutné jejich efektivní a vždy cílené nasazení. Jedním z příkladů mohou být industriální indoor farmy či cílené kapénkové zavlažování na polích, kde místo plošného postřiku jsou zavlažovány jednotlivé rostliny, a nedochází tak k plýtvání vodou, která již dnes v některých zemích má vyšší cenu než drahé kovy, což je stav, kterému se pomalu přibližujeme i v tuzemsku. I proto projekty, jakými jsou například indoorové hydroponické zahrady, které například reprezentuje společnost Growlight, unikátní větrná vodní čerpadla Floriš schopná bez pomoci dalšího pohonu čerpat vodu až ze 100 m hloubky či technologie hašení nízkotlakou suchou mlhou, jsou projekty, které mají velkou perspektivu.

Jaké jsou aktuální nejmodernější trendy v recyklaci a bezodpadovém hospodářství? Zaujalo vás nějaké řešení či vize ať už z České republiky, nebo ze zahraničí?

Před zodpovězením na tyto otázky bych rád upřesnil jednu důležitou věc. Recyklace je lež. Nehovořím přitom o základní myšlence recyklace, kterou je znovuvyužití odpadních produktů, ale o způsobu, jak s pojmem zachází odpadový průmysl, a to nejen v tuzemsku, ale i zahraničí. Jen pro zajímavost bych rád uvedl, že za 30 let, kdy se ve Velké Británii začalo třídit, došlo k nárůstu objemu odpadu (tedy nerecyklovaný + recyklovaný odpad) o 80 procent. Odpadové společnosti totiž využily tzv. pudové psychologie a přidáním odpadových nádob si zajistily navýšení objemu generovaného odpadu. Ono totiž nezáleží na tom, jaký odpad do kontejneru či popelnice jaké barvy vyhodíte, stále bude odpadem. Třídění nejen navýšilo celkový objem odpadu, ale i profit odpadových společností, které namísto čištění jsou pouhými překupníky.

Jak si podle vás stojí Česká republika v oblasti recyklace oproti světu? Češi rádi recyklují, otázkou je, zda jdou správným směrem.

Ačkoli se tuzemské odpadové společnosti chlubí vysokou mírou recyklace, nejsou jimi prezentované výsledky realitou. Češi totiž nerecyklují, jen třídí odpad. Má odpověď proto zní – s recyklací jsme na tom hůře než mnohé rozvojové státy.

Jak se díváte na aktuální trendy typu balení zboží, třeba do palmových listů?

Tyto trendy jsou korektní a správné. Vrací se totiž k logice, která se již postrádá. Je však ještě potřeba vytvořit vyšší synergii nejen v rámci subdodavatelských řetězců, ale i technologií, a také s legislativou. Je to odpadový průmysl, kdo píše mnohé zákony, a proto se mnohdy plýtvání stává zákonnou povinností. Speciálně pak v oblasti plýtvání potravinami.

Samořiditelných vozidel bude čím dál více

Řadu let jste působil jako manažer v logistice. Je tuzemská logistika připravena na Průmysl 5.0? Jak by taková logistika 21. století měla vypadat? Obejde se bez robotů, samořiditelných vozidel?

V každém případě, ve zkratce bych rád uvedl, že v následujících letech bude v logistice docházet k výraznému navyšování efektivity a zároveň k růstu důležitosti řešení lokálních toků namísto mezinárodních. Budou se měnit formy a mezioborová synergie bude základem úspěchu a růstu. Samořiditelná vozidla budeme vídat čím dál častěji, budou však vybavená i dalšími technologiemi zefektivňujícími manipulaci. Drony, ve všech podobách (vodní, pozemní i vzdušné), budou aplikovány s vyšší mírou, ale konečně začnou vývojáři přemýšlet a spolupracovat i s tvůrci infrastruktury, která na jejich použití není připravena a byla přehlížena.

Začnou opět vznikat vícepatrové sklady a průmyslové závody, jaké existovaly v minulosti, jen jejich forma a obslužnost bude řešena odlišně. Elektrické jednokolky se stanou naprosto běžnou součástí pro pohyb pracovníků, ale i přepravu zboží, jak uvnitř závodů, tak i mimo ně, a budou využívány například pro oblast tzv. last mile delivery ve městech.

Jste z hlediska implementace moderních technologií optimista, nebo pesimista? Jaká je vaše vize světa, společnosti, průmyslu nebo České republiky za 25 let?

Jsem realistou a člověkem, který se budoucnost snaží tvořit. Proto bohužel vidím skutečnosti, které nejsou pozitivní. Jednou z nich je nedostatek vody, který již v kratším časovém horizontu učiní z vody jednu z nejvzácnějších komodit. S tím bude souviset i řešení logistiky při její distribuci. Naše země bude za 25 let stále ještě čelit politice systémové likvidace životního prostředí, odlesnění, zástavbě ploch průmyslovými halami, které se již dnes často řadí do kategorie tzv. new-brownfields.

Co je však pozitivní, je skutečnost, že nejen výše uvedené, ale i Průmysl 5.0 napomůže k tomu, že bude naše země opět zemí respektovanou a ceněnou v oblasti dovedností a schopností lidí nacházet řešení, která však na rozdíl od současnosti budou systémová a přenositelná bez ohledu na lokaci či obor. Roboti, nanomateriály a mnohé další technologie tak budou národní hrdostí a na to se těším.




Další články k tématu: Uncategorized