fbpx

ROZHOVOR: V budoucnu mohou zmizet stovky milionů pracovních míst

redakce — 05. 08. 2019

Rozhovor s Jiřím Hlavenkou

Roboti dokážou postupně nahradit i sofistikovanější práci, na pozoru v následujících letech musí být třeba i lékaři, tvrdí Jiří Hlavenka, známý český podnikatel a investor.

Jak vnímáte pojem Průmysl 4.0.?

Pro mě je to trochu buzzword, který spíš zamlžuje podstatu věci. Jsme svědky obrovských změn ve všech oblastech podnikání, a to nejen v průmyslu, pomocí technologií, ale i jiných jevů, jako je globalizace, a současně i takzvaná deglobalizace. Tento pojem tedy vnímám spíš jako sdělení „i ve výrobě dojde k dramatickým změnám taženými technologiemi“. Ty jsou postupné, rapidní, nevyhnutelné, a kdo je uchopí včas a dobře, vyhraje.

Podle výzkumů má být do roku 2050 až 20 milionů lidí nahrazeno roboty. V ČR se mluví o 400 tisících. Je to podle vás možné?

Já si dokonce myslím, že celosvětová čísla budou mnohem, mnohem vyšší. Takřka veškerou banální výrobu, ale i banální služby, jako jsou třeba profesionální řidiči, to vše bude nahrazeno autonomními systémy. Prostá čísla: jen řidičů kamiónů je celosvětově šest milionů, jen taxikářů je celosvětově 17 milionů, jen řidičů hromadné dopravy je celosvětově 13 milionů. Všechna tato místa zmizí, a to jsme probrali jen jednu jedinou profesi. K tomuto všemu nevyhnutelně dojde – to, co je neznámé, je čas, tempo nahrazování.

Podle výzkumů má být do roku 2050 až 20 milionů lidí nahrazeno roboty

Jaký to bude mít sociální dopad?

Nepochybně obrovský, protože zmizí možná stovky milionů pracovních míst a budou to zejména místa lidí, kteří mají úzkou a spíše jednodušší kvalifikaci, lidí, kteří bohužel nejsou příliš flexibilní. Dopad ale strašně moc ovlivní tempo nahrazování. Bude-li pomalé, tedy takové, které umožní lidem v těchto povoláních vlastně „dožít do důchodu“, nemusí být dopad velký. A naopak – pokud by k tomu došlo až revolučně, během několika let, budou z trhu práce „vykopnuty“ miliony lidí, kteří vlastně nic jiného než svou profesi neumějí. 

Zatímco lékaře obvoďáky roboti dokážou nahradit, programátory určitě ne

Nemůže dojít i k nějakým sociálním nepokojům, jako když v 19. století dělníci rozbíjeli stroje, které jim braly práci?

Násilných akcí se v civilizovaných zemích neobávám; možná to bude horší ve třetím světě, který je dnes vlastně fabrikou planety. Je úkolem státu, aby k tomu nedošlo – aby se jednalo o „hladké přistání“, o hladký přechod. Systém vzdělávání vedoucí k maximální flexibilitě a připravenosti měnit profese, postupné nahrazování, rekvalifikace, sociální opatření a mnohé další. 

Nemocnice budoucnosti s roboty
Zdroj: ABB

Které profese z hlediska robotizace společnosti vnímáte jako nejohroženější? 

Logicky jsou to ty, které provádějí jednoduchou, repetitivní, algoritmizovatelnou práci. Dělníci u pásů, už zmínění řidiči čehokoli, prodavači v obchodech, lidé z call center řešící triviální dotazy a podobně. Nicméně, abychom nebyli překvapeni, dnes dokáže přístroj provést lepší diagnostiku než praktický lékař. Zcela vážně se hovoří o tom, že profese praktických lékařů „obvoďáků“ zanikne, budou automatizovaná diagnostická centra, či dokonce budou self-diagnostické přístroje u každého doma, a lékařská profese se zredukuje na specialisty. A doktorů jsou zase desítky milionů…

Kde vidíte potenciál v oblasti robotiky. Která místa by například mohla naopak vzniknout? 

To je dnes evidentní: u tvůrců a „udržovatelů“ těchto systémů. Je to zjednodušené pod slovem programátor, ale samozřejmě to zahrnuje desítky dalších profesí. Tam nejen že místa vznikají a budou vznikat, ale hlavně jich bude setrvalý nedostatek, protože tohle jsou vysoce kvalifikovaná místa vyžadující i specifický talent.

Zdanění robotů? Spíše bude potřeba překopat systém daní a mezd

Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, nám v rozhovoru přiznal, že zdanění robotů by byl nesmysl. Česká republika by byla první a zároveň poslední zemí na světe, která toto vyzkouší. Souhlasíte s tím? 

Zdanění robotů je vlastně metafora diskutující hodně důležitý jev. Dnes se podnikatel dělí o svůj zisk se zaměstnanci, kteří mu vyrábějí jeho výrobek či provozují službu, zaměstnanci dostávají peníze a můžou ekonomicky fungovat. V okamžiku, kdy hypoteticky veškerá výroba a služby, tedy veškerá tvorba přidané hodnoty bude fungovat bez lidí a bez tohoto dělení se o zisk, přestává logicky společnost fungovat. Je pravděpodobné, že dojde ke kompletnímu překopání systému daní i mezd; úvahy se vedou například okolo tzv. nepodmíněného základního příjmu a zdanění produktu již ve výrobě.

Není problém, že i když firma projde robotizací/digitalizací, tak nemá lidí, kteří by tyto nové systémy uměli ovládat? 

Nemyslím, že toto je zásadní problém – to je takový pohled jen na konec ulice. Nemám-li lidi, tak je začnu shánět, vzdělávat, vyškolovat. Musím myslet hodně dopředu, tyto zaměstnance si připravovat s velkým předstihem. 

Budou vůbec lidé schopni se přizpůsobit těmto novým požadavkům? Ne všichni toho asi budou schopni. Jakou práci potom budou dělat oni?

Někteří se přizpůsobí a někteří ne. To je nevyhnutelné. Opět jde o to, jakým způsobem bude přechod například na plnou robotizaci probíhat – jistě ne v celé fabrice ze dne na den, protože některé části výroby se dají automatizovat třeba už nyní, nebo automatizované už dávno jsou, některé později a některé třeba až za mnoho desítek let. 

Toto lze zobecnit. Pod tlakem technologií dochází k akceleraci změn, a tím pádem i k akceleraci změn na trhu práce: než dostudujete, vaše řemeslo zmizí. A na to je jediná odpověď – zásadní změna vzdělávacího systému, a to i včetně celoživotního vzdělávání, směrem k flexibilitě, ke schopnosti během života i několikrát změnit profesi a zvládnout to.

Robot testuje bankomaty
Zdroj: ABB

Modernizaci výroby se nejspíše nevyhne žádná firma. Nebo myslíte, že existují průmyslová odvětví, která tuto změnu nepotřebují?

Méně se to logicky dotkne kreativních průmyslů a je možné, že proti robotizaci půjde určitá menší protivlna ručních, lokálně vyráběných produktů. Půjde to spíš napříč různými druhy práce než průmysly. V hromadné strojírenské výrobě je robotizace jasnou věcí, ale vedle toho je i kusová strojírenská výroba, úpravy a servis strojů, broušení nástrojů a podobně, kde budou lidská ruka, oko a mozek ještě dlouho nenahraditelnými.

Pokud vláda nezačne podporovat profese s vysokou přidanou hodnotou, naše země výrazně zchudne

Měla by vláda více podporovat robotizaci firem? Případně jak? 

Musí jednoznačně podporovat vzdělání směrem k flexibilitě a měkkým dovednostem. To je její hlavní úkol, v oblasti vzdělávání je stát dosud nenahraditelný. 

Druhá role státu v tomto je ale právě tak důležitá. Robotizaci a ztrátě pracovních míst se nelze vyhnout – důsledkem bude, že ekonomika se musí přesunout z jednoduchých míst s nízkou přidanou hodnotou, protože ty opravdu zmizí nebo se přesunou jinam mimo naši zemi, do profesí a míst s vysokou přidanou hodnotou, tedy do oblasti inovativního, kreativního průmyslu. Pokud vláda nezačne toto masivně podporovat, bude to mít na nás devastující důsledky. Jinými slovy, zchudneme a země, které to zvládnou, zbohatnou ještě více. Podívejte se na Německo, jak tvrdě na tomto pracuje.

Robotizace proniká i do jiných sfér podnikání – e-commerce, účetnictví, maloobchod, sociální služby. Je to podle vás krok správným směrem? Nezmizí tak vzájemná lidská komunikace?

Opět lze toto vzít z opačné strany. U prodavačky a dělníka u pásu moc „socializace“ fakt nevidím. Zde si naopak myslím, že jde o určité „osvobození“ člověka z tupé, repetitivní práce, u které akorát „blbne“ a v tom, že bude mít možnost naplno rozvinout svůj talent. 

A ostatně, socializační práce bude nad hlavu v nejrůznějších pečovatelských službách: to nemusí znamenat jen péči o seniory odkázané na lůžko, ale třeba aktivní práci s lidmi, kteří vypadnou z pracovního procesu, s matkami s dětmi, s osamocenými lidmi a z druhého konce pak třeba naopak s dětmi a mladými lidmi. Do širšího pečovatelství patří sestra v LDN, právě tak jako trenér sportovního mládežnického oddílu a skautský vedoucí. Proč by se jimi nemohli stát bývali řidiči?

Kdo je podle vás největší současný vizionář, kterého brát vážně? Třeba Musk vyvíjí čip na ovládání mobilu myšlenkami. Jsou to skutečně reálné a uskutečnitelné produkty?

Ani si nemyslím, že by bylo potřeba jednoho veleducha, který všechny ostatní zastíní a ukáže cestu. Musk je spíš skvělý podnikatel a jeho „vizionářství“ je spíš kvalitní sebepropagandou. Pokud chcete konkrétní jméno, tak bych raději uvedl Jeffa Bezose. A pak – překvapivě – bych spíš napřímil pozornost k některým lidem z Číny. Máme tendenci je podceňovat jako kopírovače nápadů, ale myslím si, a trochu se obávám, že zásadní inovace přijdou právě z této části světa.

Neurochirurgický robot
Zdroj: Wall Street Journal

Robot kuchař nebo robot milenec? Proč ne?

Které vynálezy související s robotizací, digitalizací, virtuální realitou jsou podle vás uskutečnitelné?

Spíš než vynálezy uvedu důsledky. Plně autonomní řízení vozidel včetně automatického dovozu-donášky jakéhokoli zboží. Náhrada praktických lékařů autonomními diagnostickými zařízeními. Automatizace stavebních prací. Plná digitalizace, tj. náhrada člověka spojem v oblasti zákaznické podpory. Plná digitalizace finančních odvětví. Decentralizovaná energetika a její chytrá rozvodná síť. Individualizace výroby, která bude přitom plně automatizovaná. Robotizace v gastronomii – „dnes vaří robot Eda“. Vysoce věrný a z pohledu uspokojení plnohodnotný robotický sex.

Jak vidíte robotizovanou společnost za 10, 25 či 50 let? 

Je lehčí odhadovat co než kdy. Spíš tedy přeskočím konkrétní roky a zformuluji představu společnosti, která dle mého vznikne, ale nikdo netuší, za jak dlouho. 

Budeme žít ve světě, kde fakticky nebude nutnost pracovat, protože drtivou většinu všech potřeb uspokojí stroje. Dojde k naprosté revoluci v práci od „pracuji, protože musím, abych se uživil“ k „jsem aktivní a dělám něco, protože chci, ale nemusím“. V důsledku tohoto vzroste jak počet lidí, kteří budou aktivní, až velmi aktivní, budou tvořit a bude je to strašně moc bavit – právě proto, že „nemusejí, ale chtějí“. Ale právě tak vznikne velké množství lidí, kteří si budou chtít jen hédonisticky užívat na tisíc způsobů. Odhadnout ale sociální důsledky této proměny je i na mě moc.


Top články
  • V Brně si budete moct prohlédnout Digitální továrnu 2.0
  • Roboti mohou v roce 2030 nahradit 20 milionů pracovníků
  • Amerika se topí v odpadcích. Na pomoc přichází roboti
  • 6 výjimečných start-upů ze světa robotiky (1.díl)
  • Svezeme se už roku 2028 v Evropě hyperloopem?
  • Trh s průmyslovými roboty roste. Nejvíce v Číně

Top reportáže
  • ROZHOVOR: Učíme robota česky
  • Zdanění robotů? Nesmysl
  • Digitalizace průmyslu? Změna musí nastat v myšlení
  • Lidé nevěří, že kvůli umělé inteligenci přijdou o práci. Naopak očekávají lepší pracovní příležitosti
  • ROZHOVOR: V budoucnu mohou zmizet stovky milionů pracovních míst
  • ROZHOVOR: Zda bude stát mezi Brnem a Prahou hyperloop, ukáže čas