ROZHOVOR: Koronavirus studenty naučil větší samostatnosti a převzetí větší zodpovědnosti za budoucnost

Pozorujeme mírný, ale vytrvalý nárůst zájmu o technické obory – zvláště o elektrotechniku a IT obor, říká Tibor Kučera, spoluzakladatel aplikace Salmondo.

Vaši webovou aplikaci pro podporu kariérního poradenství na školách jste nabídli do konce tohoto školního roku zdarma. Jaký byl zájem u studentů?

Zájem studentů i škol nás příjemně překvapil. V období uzavření škol naši nabídku využilo 250 škol a více než 5,5 tisíce studentů.

Máte nějakou ucelenou zpětnou reakci? Co z toho vyplynulo?

Na konci školního roku jsme požádali výchovné poradce, skrze které se typicky aplikace ke studentům dostane, o poskytnutí zpětné vazby. Kromě spokojenosti s aplikací a možností ji využít bezplatně se podle očekávání ukázalo, že možnosti v oblasti kariérového poradenství byly uzavřením škol výrazně omezeny, protože je pro poradce při jeho poskytování zásadní osobní kontakt se žáky či studenty. Ukázalo se také, že velká část poradců neměla do té doby představu o možnostech, které online aplikace nabízí, a jak mohou obohatit poradenství, které studentům nabízí. Řada poradců také uvedla, že ačkoli uzavření škol zásadně ovlivnilo možnosti výuky, vidí v něm i některá pozitiva. Nejvíce zmiňovali především větší samostatnost studentů a převzetí větší zodpovědnosti za svoji budoucnost.

K jakým oborům studenti inklinují? Jsou zde nějaké změny?

Nejen příznivce robotiky zajisté potěší, že pozorujeme mírný, ale vytrvalý nárůst zájmu o technické obory – zvláště o elektrotechniku a IT. Vyvíjejí se jak zájmy studentů, tak nabídka škol. Např. na IT fakulty vysokých škol tak již dávno nepřicházejí jen nadšenci s dlouhodobými zkušenostmi s programováním, ale také zcela „čerství“ zájemci o obor. Setrvale diskutovaným problémem je samozřejmě složitá situace na středoškolské úrovni v učňovském vzdělávání. Tam se zájem, či nezájem studentů zásadně liší dle jednotlivých oborů a nabídky konkrétních škol.

Neproměnil koronavirus určité vnímání a vztah mladých či jejich pedagogů k využívání těchto moderních „IT pomůcek“?

Podle zpětné vazby, kterou jsme dostali, si myslím, že ano. Řada pedagogů byla v minulosti zdrženlivější nebo pro vyzkoušení IT pomůcek nenacházela v běžném provozu čas. V situaci, kdy bylo jejich využití nutností, tak měli příležitost si je v mnohem složitějších podmínkách „osahat“ a objevit přínos, který pro výuku mohou mít. Podle reakcí pedagogů je zřejmé, že řadu z nich budou nyní využívat i v běžné výuce.

Obecně se tvrdí, že mnoho mladých inklinuje spíše ke humanistickým oborům, platí to pořád?

Jak již bylo zmíněno, můžeme pozorovat mírný příklon k technickým oborům, zájem o humanitní však samozřejmě zůstává velký. V některých případech se však obory humanitní a technické zajímavě propojují, jak je tomu např. u lingvistiky a informatiky.

Vnímáte nějaké změny, např. co se týká počítačové gramotnosti?

Pokud se jedná o žáky, tak si myslím, že počítačová gramotnost je u nich na velmi dobré úrovni, jelikož se s moderními technologiemi setkávají celý život. Pokud se jedná o učitele, tak spíše než změny v počítačové gramotnosti vnímám změnu v ochotě pracovat s novými věcmi. V našem případě je práce s aplikací opravdu velmi jednoduchá a uživatel, který zvládne obsluhovat e-mail, zvládne bez problémů pracovat i s naší aplikací. Již před krizí jsme vnímali, že zásadní je tak spíše otevřenost pedagogů zkoušet nové věci. Co je podle mého názoru důležité říci, je, že podle mé zkušenosti ani tak nezávisí na věku (i když také do nějaké míry může hrát roli). Setkal jsem se totiž s desítkami učitelů v důchodovém věku, kteří neměli jakýkoli problém si práci s aplikací během několika minut osvojit.

To, že dnešní mládež už od dětství umí používat mobil, tablet, hraje hry, je jedna věc, ale stačí tato znalost k tomu, aby skutečně dokázali využít všech možností, které moderní technologie nabízí?

Máte pravdu. Myslím, že je to dobrý předpoklad k tomu, aby chápali principy a měli základní představu, jak technologie fungují. Určitě je ale potřeba tuto dovednost dále rozvíjet a pracovat na ní. Například předáváním základních principů programování už na prvním stupni formou her, pro což jsou školy ideálním místem.

Mohl byste popsat, jaké typy testů vlastně máte připraveny? A jak se liší např. od dřívějších SCIO testů apod.?

Zásadní rozdíl je v tom, že pokud jde o nejznámější SCIO test, test obecných studijních předpokladů, ten zkoumá schopnosti a dovednosti pro úspěšné vysokoškolské studium. V tomto testu jsou tak špatné a správné odpovědi a na základě odpovědí vyjde studentovi srovnání, jaký podal výsledek v poměru ke svým vrstevníkům. Salmondo naproti tomu pracuje spíše s psychologickými či zájmovými testy. Tyto testy žádné správné a špatné odpovědi nemají, slouží k tomu, aby se o sobě student dozvěděl nové informace. Nastaví studentovi pomyslné zrcadlo a poskytnou informace, které mu mohou pomoci odhalit, co je pro něj důležité a v jaké oblasti by se mohl realizovat a být v ní spokojený. Důležité je také říci, že samotnými testy celý proces pouze začíná. Bylo by skvělé, kdyby existoval test, který by člověku spolehlivě řekl, čím má být, tak to ale samozřejmě nefunguje. Volba dalšího studijního či profesního směřování je velmi složitý proces a je nutné při ní zohlednit velké množství faktorů. Salmondo se proto snaží, aby studenti s výsledky testů dále pracovali a přemýšleli o nich v kontextu dalších faktorů, jako jsou například jejich hodnoty nebo to, jestli směr, o kterém uvažují, poskytuje dostatek pracovních příležitostí, které uspokojí jejich finanční nároky.

Kdybyste měl poradit budoucím studentům SŠ/VŠ, jaké základní dovednosti by měli ovládat?

Zřejmě neuvádím nic převratného, ale jako zásadní vidím dobře ovládat cizí jazyk, minimálně angličtinu, a schopnost pracovat s informacemi – vyhledávat, kriticky o nich přemýšlet a především je využívat při řešení problémů.

Pracuje se ve vaší aplikaci i se studenty, kteří by třeba více inklinovali k řemeslným/technickým oborům, jejichž cílem ani potřebou není být vysokoškolsky vzdělaný?

Ano, jednou z výhod využití testu je to, že není zaujatý. Výsledek je tedy pouze založen na tom, jako „upřímně“ ho student vyplní. V jedné části výsledků tak například studenti naleznou jako inspiraci tipy na obory či profese, které dobře odpovídají jejich zájmové orientaci, a ty zahrnují všechny úrovně vzdělání. Test tedy například neřeší, jestli ho vyplňuje jedničkář nebo dítě ambiciózních rodičů, které může z okolí slyšet, že jedinou možností pro něj je gymnázium. Pokud inklinuje k praktickým či technickým činnostem, ve výsledcích uvidí studijní obory a pracovní oblasti, které odpovídají tomuto zaměření. Stejně tak test neřeší, jestli ho vyplňuje dívka, kterou může aplikace nasměrovat k IT oborům, které jsou stále, bohužel, spíše doménou mužů. I v tomto směru tedy vidíme přínos využití aplikace, které v určitém ohledu může pomoci rozšířit mladým lidem obzory a zbořit zažité stereotypy.

Jak vlastně vidíte budoucnost? Budou žáci i ve třídách místo sešitů používat tablety, VR apod.? Je na to vůbec naše školství připraveno? Nebo kdy by mohlo?

Myslím, že využívání moderních technologií je jednoznačně budoucnost vzdělávání. To by podle mého názoru mělo mladé lidi co nejlépe připravit na život, a práce s technologiemi je proto naprosto zásadní oblastí. Nedává mi žádný smysl, aby jediné místo, kde studenti prakticky nemohou tyto technologie využít, byla právě škola, jak tomu často v současnosti je (pokud jde například o zákaz využívání mobilních telefonů ve vyučování). Myslím, že v tomto ohledu je opravdu nutné změnit uvažování a přístup ke vzdělávání. Na otázku, jestli je na to naše školství celkově připraveno, asi nedokážu s mými znalostmi prostředí zodpovědně odpovědět. Nicméně vidím řadu příkladů z praxe, které ukazují, že to jde. Myslím si proto, že je to především o motivaci ředitelů a učitelů tyto změny provádět. Pokud však chceme, aby toto byl standard, je nutná systémová podpora a především nastavení takových podmínek, které do školství přivedou nejen „srdcaře“, kteří by se vzdělávání věnovali za jakýchkoli podmínek, ale i větší množství schopných lidí, kteří by tuto změnu pomohli realizovat.



Další články k tématu: Rozhovory