Rusko se odpojilo od internetu. Zatím jen na zkoušku

Kolem Vánoc oznámili zástupci Ruska, že provedli úspěšný test provozu internetu v módu, kdy je regulována komunikace se zahraničními sítěmi a účastníky. Většina uživatelů si toho ani nevšimla.

Runet, jak se okleštěné verzi přezdívá, je vlastně jedním velkým intranetem, akorát že není provozován v rozsahu firmy, ale rovnou celého státu. Vláda tím získává větší kontrolu nad tím, k jakým serverům a zdrojům informací se občané dostávají.

Další štěpení internetu

Na detaily byli představitelé Ruska ale jinak skoupí, podrobnější zprávu obdrží po vyhodnocení výsledků prezident Putin. Podle vyjádření ministerstva spojů a masové komunikace běžný uživatel během testovacího režimu nezaznamenal žádné změny a pravděpodobné si ani ničeho nezvyklého nevšiml.

Foto: www.kremlin.ru.

Jaké důsledky ale provoz Runetu může v konečném efektu mít, vysvětluje na webu BBC profesor Alan Woodward, informatik z Univerzity v Surrey: „Znamenalo by to, že by lidé neměli přístup do diskuse o tom, co se děje v jejich zemi, byli by drženi uvnitř vlastní bubliny.“ Šlo by taky o krok směrem k dalšímu štěpení globální informační sítě. Své občany už podobným způsobem „odstřihly“ Čína a Írán.

Konkrétněji řečeno, Rusko omezí průchod body, kterými se země propojuje s okolním světem a získá tak kontrolu nad tím, k čemu se jeho občané můžou na internetu dostat. Jednotlivé státy se k celosvětové síti připojují buď podmořskými kabely, nebo prostřednictvím takzvaných uzlů – a právě zde bude uplatňována kontrola a regulace.

Obří intranet

„To fakticky dá internetovým poskytovatelům a telekomunikačním společnostem možnost upravovat provoz internetu uvnitř hranic jako nějaký gigantický intranet, stejný, jaký najdeme ve velkých korporacích,“ uvádí příklad profesor Woodward.

V případě, že spousta poskytovatelů internetu je buď státem vlastněna, nebo se státem zištně spolupracuje, efekt kontroly úměrně tomu roste. V decentralizovaných společnostech naopak otevřenost internetu mimo jiné zajišťuje i jejich rozložení, kdy tyto klíčové služby provozují soukromě vlastněné, vzájemně si konkurující firmy.

Foto: Pixabay

Paradoxně ale uzavření internetových „hranic“ může mít i určitý pozitivní ekonomický vliv, jak dokazuje příklad Číny. Po spuštění Velkého čínského firewallu ztratili čínští občané přístup ke spoustě zahraničích služeb, což pomohlo rozjezdu domácích ekvivalentů těchto společností, a v důsledku k i nebývalému rozvoji bezhotovostní ekonomiky.

Odborníci se ale přesto pozastavují nad možností, že se Rusku nepodaří plně celou akci rozjet z důvodů technologických obtíží. K nasazení této drastické metody izolace místního internetu se podle oficiální verze má přikročit hlavně v případě ohrožení země vnější silou, ať už vojenskou, nebo jinou.



Další články k tématu: Uncategorized