S opravou potrubí pomáhají roboti

Rozkopávat celou ulici nebo ohrožovat statiku domu při opravě kanalizačního a vodovodního potrubí, to patří minulosti. Aktuálním trendem jsou bezvýkopové opravy, které šetří okolí, náklady, čas a životní prostředí. Významný podíl na této technologii mají roboti. 

Průkopníkem v této oblasti je česká firma BMH spol. s r.o., která za více než 25 let své existence sanovala přes 170 kilometrů potrubí a opravovala kanalizace ve městech, vodárnách, nemocnicích, pod dálnicemi či železnicemi, a dokonce i v jaderné elektrárně. Poslední významnou realizací byla oprava páteřního přivaděče vody v délce 394 metrů. Bezvýkopová technologie zde byla nutností, protože se jednalo o jeden z hlavních přivaděčů pitné vody do Olomouce. 

Robot v potrubí

„Díky bezvýkopové technologii nám samotná oprava 394 metrů dlouhého potrubí zabrala bez montážních prací jen 3 dny. Pokud by investor zvolil klasickou technologii, musela by se řešit celá řada komplikací, od stavebního povolení přes dopravní omezení v ulicích až po zvýšený hluk a prašnost, což vždy sníží komfort občanů v blízkém okolí během prací, které by se mohly protáhnout až o několik měsíců,“ doplňuje Jan Štefanek ze společnosti BMH spol. s r.o. 

Ovládání robota je doslova hračka 

K bezvýkopové technologii patří i robotizace. Společnost BMH spol. s r.o. disponuje chytrými pomocníky, kteří suplují náročnou práci v podzemí. Před samotnou rekonstrukcí se kamera zpustí do potrubí a v detailním obrazu nasnímá strukturu, veškeré přípojky a případné překážky, které se poté odstraní. „Servisní technik sedí ve voze a prostřednictvím dálkového ovládání a monitorů ovládá robota v potrubí podobně jako nějakou počítačovou hru. Ten dokáže nasnímat sebemenší záhyb, takže nové potrubí bude přesně kopírovat tvar, vývody, délku i směr původních trubek,“ doplňuje Jan Štefanek. 

Životnost nového potrubí, které vznikne vyplněním speciální pryskyřicí uvnitř stávajícího potrubí, se podle laboratorních testů udává na 80 až 120 let. První takovou vložku instalovali v roce 1971 Angličané, tehdy samozřejmě bez pomoci robotů. Každé dva roky jsou odebírány vzorky a nyní, po téměř 50 letech, je materiál na 98 procentech původních parametrů. Materiál totiž podléhá destrukci, pokud je vystaven slunečnímu záření nebo velkým výkyvům teploty, což u potrubí zasazeného v podzemí nedochází.



Další články k tématu: Uncategorized