Urychlí umělá inteligence reformu čínského školství?

Zatím jen jako doučování nebo při výuce cizích jedinců, ale čínští vizionáři mají ambicióznější cíle. Věří, že výraznější zapojení technologií by mohlo znatelně proměnit školství v pozitivním směru.

Každý rok deset milionů čínských studentů podstupuje náročné testování, které může zásadně ovlivnit jejich život. Výsledky ze standardizovaného testu přezdívaného gaokao rozhodnou o tom, jestli vůbec budou studovat na vysoké škole, ale také o tom, na kterou nakonec půjdou. Není proto divu, že čínští rodiče investují nemalé prostředky do doučování svých potomků.

Výuková centra firmy Squirrel, která najdete už ve 200 městech po celé Číně, operují s metodikou zakládající se na intenzivním zapojení umělé inteligence. Na první pohled jejich „učebny“ ani zdaleka nepřipomínají školní třídy. Většinou v nich najdete pár jedinců, kteří soustředěně hledí do obrazovky počítače a něco klikají.

Rozložit učivo na součástky

Plní úkoly zadávané umělou inteligencí, která průběžně testuje vaše vědomosti a zároveň na základě analýzy nedostatků operativně upravuje průběh dalšího vzdělávání. Každý z kurzů utváří tým odborníků na techniku i vzdělávání, kteří se vyučovaný předmět snaží rozebrat na co nejmenší „součástky“.

Kupříkladu středoškolskou matematiku rozložili až do 10 000 tzv. vědomostních složek, jakými jsou například racionální čísla, Pythagorova věta nebo strany trojúhelníku. Klasická učebnice si přitom vystačí s rozdělením na pouhých 3 000 prvků. Systém vyvíjený firmou Squirrel nejdříve studenta prostřednictvím několika otázek otestuje a následně vytvoří základní plán výuky, tzv. kurikulum, které na základě lepšího obeznámení s potenciálem studenta i podle jeho progrese průběžně modifikuje.

Foto: WabbitWanderer, Flickr, CC BY-SA 2.0

Proto se o takovém způsobu výuky mluví jako o adaptivním. Zaměřuje se totiž na nedostatky studenta a zvolenými metodami se snaží zvyšovat jeho učební výkon a potenciál. Pro absolvování testu gaokao je zcela vyhovující. Nezohledňuje ovšem kreativitu a soběstačnost studenta.

Adaptivní vs. personalizovaná výuka

Potřebujeme, aby studenti rozuměli tomu, proč se učí. Potřebujeme, aby si sami stanovovali, co se chtějí učit, a musíme je naučit se učit,“ tvrdí Jutta Treviranus, profesorka z Ontario College of Art and Design University, která se zaměřuje právě na formy tzv. personalizovaného vyučování. „Umělá inteligence od Squirrelu vůbec takové věci nezohledňuje. Ta jen přichází s efektivnějším metodou, jak zajistit všem studentům stejné standardizované vzdělání.“

Zdroj: Pixabay

To ostatní dokládají i firmou prezentované úspěchy, které se měří hlavně údajem testovacího skóre. V říjnu 2017 podnikla například čtyřdenní experiment, do kterého se zapojilo 78 středoškolských studentů. Ti, které doučovala umělá inteligence Squirrelu, dosáhli v průměru lepších výsledků v testech než jejich vrstevníci vzdělávaní zkušeným učitelem tradičním způsobem výuky.

Učitelé jako piloti

Cílem Dereka Li, zakladatele společnosti Squirrel, je integrovat jeho vzdělávací systém přímo do školské výuky. Při předestírání své vize volí zajímavou a celkem přiléhavou metaforu: „Až vzdělávání prostřednictvím umělé inteligence prostoupí celé školství, učitelé budou působit v úloze takových ‚pilotů‘.“

Budou sledovat údaje na pilotní desce, zatímco řízení letadla se ujme algoritmus, čímž jim po většinu času připadne pasivní role. Ale vždy, když se spustí poplach a vypukne panika mezi cestujícími (dejme tomu, studenta bude někdo šikanovat), tak zasáhnou a situaci uklidní. „Učitelé se tak budou moct víc zaměřovat na emocionální složku komunikace,“ má jasno o budoucnosti vzdělávání Li.

Zpráva přejata z webu MIT Technology Review.



Další články k tématu: Uncategorized