Vědci budou do laboratoře chodit už jen výjimečně. Práci za ně obstará robot!

Koronavirová krize znamená komplikace, ale i výzvu pro mnoho odvětví lidské činnosti. Nutnost dodržovat povinnou vzdálenost znemožnila výkon povolání také řadě vědců. Naštěstí díky robotům ale nejde o úplně neřešitelnou situaci.

„Jsem opravdu šťastný, že i když teď mám omezený přístup do laboratoře a je třeba dodržovat povinnou vzdálenost, můžu i tak dál pokračovat ve svém výzkumu,“ prohlašuje v reportáži BBC Benjamin Burger z University of Liverpool.

S magisterskými tituly z informatiky a chemie propojuje ve svém postgraduálním studiu obě tyto specializace. Cílem jeho práce totiž je využití robotiky při manipulaci s materiálem v chemických (a jiných) laboratořích.

„Netrpí nudou, neunaví se, pracuje nonstop, nepotřebuje dovolenou, nepije alkohol, nemá sobotní kocoviny,“ vyjmenovává Burger přednosti jím vyvíjeného robotického ramene v porovnání s lidským pracovníkem.

Od vzhledově podobných, sériově vyráběných robotů se jím vyvíjený model ale liší především tím, že se z jednotlivých úkonů sám dále učí. Díky umělé inteligenci je schopný vyhodnocovat a zpracovávat výsledky předešlé činnosti a uplatňovat nabytou zkušenost při příštích experimentech.

Většinu pracovních kroků vykonává robot sám, především se ale umí nezávisle rozhodovat, do čeho se pustí příště. „Díky němu mám víc času na samotný výzkum a hledání nových řešení místo toho, abych dělal pořád dokola tu stejnou činnost,“ nechal se slyšet Burger s poukazem k řadě monotónních úkonů, které jsou páteří laboratorního výzkumu.

Že přijdou o práci, se ale vědci zatím bát nemusí. Podle Deirdre Black z Royal Society of Chemistry to budou pořád lidé, kdo bude spojujícím prvkem využívaných digitálních technologií. S jejich pomocí budeme navíc schopní „rychleji inovovat, více zkoumat a mnohem komplexněji se vypořádáme s problémy jako dekarbonizace, předcházení a léčení nemocí nebo tím, jak dosáhnout čistšího ovzduší“.



Další články k tématu: Aktuality